Brusel - Evropská unie se dnes dohodla, že proces ratifikace Lisabonské smlouvy bude pokračovat. Vyplývá to ze závěrů summitu v Bruselu. Unie počítá i s tím, že v případě Česka je ratifikační proces unijní reformní smlouvy pozastaven kvůli čekání na rozhodnutí českého Ústavního soudu. Žádný závěr o tom, jak vyřešit irské NE Lisabonské smlouvě, však nepadl, unie chce počkat do dalšího summitu.
EU: Ratifikace Lisabonské smlouvy pokračuje
Vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie se dnes po půlnoci na summitu v Bruselu shodli na tom, že zatím počkají s konečným řešením osudu Lisabonské smlouvy. Tu minulý týden v referendu odmítli irští voliči. První náznaky řešení by se mohly objevit nejdříve na podzim, přičemž klíčová jednání o osudu dokumentu, který měl unii učinit efektivnější, by se mohla odehrát za českého předsednictví, jež začne 1. ledna příštího roku. Politici se nicméně shodli na tom, že ratifikační proces by měl pokračovat, vzali také na vědomí, že 19 zemí už smlouvu schválilo.
Do závěrů, na kterých se shodli státníci z 27 členských zemí, čeští diplomaté prosadili odkaz na pozastavení ratifikace v České republice. Schvalovací proces se zde zdrží, protože Lisabonskou smlouvu na popud senátorů přezkoumává Ústavní soud. Dokud se ten k dohodě nevyjádří, nebude v Česku ratifikace pokračovat.
Topolánek by si na Lisabonskou smlouvu nevsadil ani „stovku“
Podle českého premiéra Mirka Topolánka Lisabonská smlouva, která je nástupcem odmítnuté euroústavy a která by měla začít platit právě od 1. ledna 2009, začátkem příštího roku platit nebude. To má podstatný vliv na české předsednictví. Nejenže Češi mohou vést důležitá jednání, ale jejich působení v čele EU se bude řídit podle současných pravidel. Český premiér tak mimo jiné neztratí některé pravomoci na úkor takzvaného stálého předsedy Evropské rady, s jehož vznikem právě Lisabonská smlouva počítá.
Česká vláda podle Topolánka určitě nebude ratifikační proces brzdit. Česko navíc podle premiéra může z ratifikace odstoupit jedině tehdy, když stáhne podpis pod smlouvou, s nímž Topolánek prý spojil svoji politickou kariéru. „Já určitě nebudu nikoho nutit, aby hlasoval pro nebo proti. Kdyby k ratifikaci došlo teď, tak si na ni nevsadím ani stokorunu,“ řekl Mirek Topolánek.
„Myslím si, že by pro nás bylo dobré, abychom Lisabonskou smlouvu ratifikovali do 1. ledna 2009, protože začíná naše předsednictví EU,“ uvedl na tiskové konferenci šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Vyjádřil však své obavy z toho, že by se ratifikační proces mohl v Česku zkomplikovat právě kvůli rozhodování Ústavního soudu. Schwarzenberg si přeje si, aby k ratifikaci došlo začátkem podzimu, aby o ratifikaci mohl v listopadu rozhodovat parlament.
Sarkozy: Další rozšiřování unie by teď nebylo rozumné
Bez nové smlouvy není možné ani další rozšiřování unie. Nejsou totiž dána pravidla, jak by ve větším počtu fungovala. „Dokud nevyřešíme současné institucionální problémy, nemůžeme ani pokračovat v přijímání nových členských států do unie. To by nebylo rozumné,“ vysvětlil francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tahle zpráva nepotěšila hlavně Chorvatsko, které se na vstup do Evropské unie připravuje. Začlenit by se do ní chtělo totiž už za dva roky.
Hlavním tématem vrcholné schůzky měla být původně problematika rekordně vysokých cen ropy a potravin. Neúspěch irského referenda však toto téma odsunul trochu do pozadí. Premiéři a prezidenti členských států EU se rovněž u tohoto tématu shodli na časovém odkladu podobně jako u Lisabonské smlouvy. Státníci mimo jiné schválili i zrušení sankcí proti Kubě. Budou zároveň jednat o zpřísnění sankcí proti Zimbabwe.
EU se také dohodla, že Evropská komise vypracuje v září zprávu, kde nastíní všechna možná řešení. Evropští státníci by si z nich měli vybrat na neformální vrcholné schůzce v říjnu. Předseda Evropské komise José Barroso však zároveň „dal zelenou“ státům, které by chtěly dodatečně zdanit zisky ropných společností, jež vydělávají na vysokých cenách ropy.