Praha - Zdravotníci začnou od srpna používat k ošetření vážných ran inteligentní obvazy, které urychlují hojení. Nová bandáž vzešla ze spolupráce českých vědců a lékařů ve výzkumném klastru Nanomedic. Spojili se před 19 měsíci a zabývají se výzkumem a vývojem produktů pro medicínu a farmacii. Na vývoji speciálních obvazů spolupracovaly české firmy s Fakultní nemocnicí Hradec Králové.
Čeští vědci vymysleli pro zdravotníky inteligentní obvaz
Podle Jiřiny Shrbené ze společnosti Inova Pro je obvaz opravdu unikátní: „Trojvrstvý obvaz, který umí odvádět přebytečnou tekutinu z rány a urychluje léčbu ran zasažených infekcí, diabetických ran, proleženin a bércových vředů, vznikl během několika měsíců.“
Trojvrstvý obvaz tvoří netkaná textilie, viskózové rouno a pletenina. „Klinické testy vykazovaly od počátku překvapivě dobré výsledky. Když jsme obvaz použili, rány se hojily o poznání rychleji. A sestřičky žádaly další zásilku vzorků,“ prohlásil primář gerontologicko-metabolické kliniky královéhradecké nemocnice Luboš Sobotka.
Shrbená dále uvádí, že jde o první výrobek výzkumného klastru. Ve vývoji je obvaz s generátorem molekulárního jódu, který by měl najít uplatnění v extrémních podmínkách, například ve vojenských operacích, naznačila.
Pro chronické a těžko se hojící rány se v klastru připravuje biologicky aktivní bandáž. Jde o suchý obvaz s vrstvou kyseliny hyaluronové a dalších látek, které v ráně upraví vlhkost a dodají látky na podporu hojení. Klinické testy obvazu, na který je patentová přihláška, začnou ještě letos.
Také další patent, který v klastru vznikl, je z oblasti plošných netkaných textilií pro medicínské účely. Nyní se testuje přilnavost lidských buněk na vlákno, zda jsou buňky schopny na nich fungovat. Vlákna se vyrábějí z polymerů, u nichž výzkumníci nepředpokládají alergické reakce organismu.
Využití kyseliny hyaluronové se nabízí i při léčbě rakoviny. A to díky unikátní schopnosti dopravit se na místo postižené nádorem. Na nádorových buňkách jsou specifické receptory, která rozpoznají kyselinu a ta putuje poté dovnitř buňky. „Když se podaří dát do oběhu nanočástice s cytostatikem, na jejichž povrchu bude kousek kyseliny hyaluronové, dostane se lék přímo na postižená místa,“ popsal ředitel biotechnologické firmy CPN zúčastněné v klastru Vladimír Velebný.
Odvětvový klastr vytvořilo na podzim 2006 celkem 15 soukromých firem (nyní 17) a šestice vědeckých pracovišť a vysokých škol. V ČR bylo v posledních letech založeno na tři desítky klastrů, využitím nanobiotechnologií pro medicínu se zabývá pouze Nanomedic. Projekt podpořil Evropský fond pro regionální rozvoj a ministerstvo průmyslu a obchodu. Celková výše dotace má dosáhnout 20 milionů korun, což je zhruba polovina nákladů projektu.