Brusel - Belgický premiér Yves Leterme v noci na úterý nabídl králi Albertu II. demisi. Důvodem je to, že nedokázal vyřešit spory ve vládní koalici. Podle premiérova mluvčího si král vzal čas na rozmyšlenou. Dnes uplynula doba, kterou si politici stanovili pro nalezení řešení sporů mezi Vlámy a Valony. Po loňských červnových parlamentních volbách se Letermovi podařilo až letos v březnu sestavit vládu, kterou tvoří pět stran - dvě vlámské a tři frankofonní. Některé nevyřešené spory se odsunuly právě na 15. červenec.
Belgický premiér nabídl demisi, osud vlády nejistý
Leterme od března dohodl ve vládě rozpočet a sociální politiku. Vaz mu ale zlomil slib další decentralizace moci na regionální úroveň - chudší francouzsky mluvící část Belgie se bojí, že by ji taková reforma poškodila. Leterme si dnešek sám určil jako nejzazší termín k prosazení reformy. Spornými body byly reformy institucí, změny rozdělení pravomocí mezi regiony, sociálně-ekonomické otázky a problém volebního a justičního obvodu Bruxelles-Hal-Vilvorde.
Kvůli zdlouhavému sestavování kabinetu opět zesílily spekulace, že by se země mohla rozdělit. Hlasy volající po rozdělení státu, který vznikl v roce 1830, mnohem častěji a ve větší míře zaznívají z bohatšího Vlámska. Valoni jsou vesměs proti.
Vlámové, kteří představují asi 60 procent ze zhruba 10,5 milionu Belgičanů, požadují větší míru autonomie, třeba širší daňovou svobodu. Právě se slibem větší autonomie Letermova strana ve volbách zvítězila. Belgie je federací tvořenou vlámsky hovořícího severu a frankofonního jihu, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel.
Jedním z nejsložitějších a nejkontroverznějších problémů je otázka budoucnosti volebního a justičního obvodu Bruxelles-Hal-Vilvorde (BHV). Jde o jeden z největších obvodů, který leží jako jakýsi zvláštní ostrov začleněn do vlámského území. Tvoří jej tři části - dvojjazyčný Brusel (B) a dvě vlámské komunity (HV). Frankofonní Belgičané z HV nyní mohou hlasovat pro valonské politické strany v Bruselu, zatímco ve zbytku Vlámska je možné hlasovat jen pro vlámské strany.
Vlámové ale chtějí volební obvod rozdělit, aby dvojice HV připadla k Vlámsku. To by ale znamenalo, že 150 000 francouzsky hovořících lidí by muselo volit vlámské politiky a podléhat vlámské justici.
Výsledek krize si nikdo netroufá odhadnout
Podle bruselské zpravodajky ČT Evy Hrnčířové zatím není jasné, jak současná krize dopadne. Král může demisi přijmout a pověřit sestavením vlády někoho jiného, je ovšem otázka, zda by Letermův nástupce uspěl. V úvahu přicházejí i předčasné volby. Mnohem většími zastánci případného rozpadu země jsou Vlámové. Podle nedávného průzkumu dvě třetiny Vlámů soudí, že Belgie stále může existovat v současné podobě, Valoni prý ale musejí být ochotni k ústupkům. Pro rozpad země je pak podle výzkumu na 30 procent Vlámů, Valoni jsou naopak vesměs proti.
Pro Belgii nynější krize není rozhodně první, kterou země zažívá. V 60. letech spory mezi oběma komunitami vyústily i v krvavé střety. Parlament pak schválil zákony stanovující vlámsko-valonskou hranici, čímž se odstartoval proces postupného přebírání pravomocí regiony.
Případná krajní řešení jsou, že by vznikla zřejmě samostatná vlámská republika, nebo by se Vlámové mohli připojit k Nizozemí a Valoni k Francii. Valonie není finančně soběstačná, proto sama zůstat nemůže. Lucembursko ovšem případné spojení odmítá.