Ženeva - Další kolo jednání o íránském jaderném programu v Ženevě nepřineslo žádný zásadní průlom, přesto bylo v jistém smyslu výjimečné. Poprvé se ho zúčastnili vyjednávači z USA, byť náměstek ministryně zahraničí William Burns do rozhovorů nezasahoval. Vyjednávači Velké Británie, Francie, Ruska, Německa a Číny nabízejí Teheránu už druhý balíček ekonomické pomoci a slib, že na něj už neuvalí další sankce. Na oplátku chtějí, aby Írán ukončil obohacování uranu. Obě strany se zatím dohodly na budoucí spolupráci.
Další kolo jednání o íránském jaderném programu průlom nepřineslo
„Odpověď Teheránu zatím neznáme. Rozhovory by měly pokračovat za dva týdny. Doufáme, že v té době už budeme chytřejší,“ prohlásil vysoký představitel Evropské unie Javier Solana. „Nečekejte okamžitý výsledek. Diplomacie postupuje po milimetrech. Jako když vyrábíte perský koberec,“ dodal íránský vyjdnavač Saíd Džalílí. Vyloučil ale, že by Írán při některém z dalších kol jednání byl ochoten s velmocemi diskutovat o jejich požadavku zmrazit proces obohacování uranu jako o předběžné podmínce zahájení kompletních jednání o íránském jaderném programu. „Budeme jednat jen o obecných bodech balíčku,“ zdůraznil Džalílí.
Spojené státy dnes v reakci Teherán varovaly, že si musí vybrat mezi spoluprací nebo konfliktem a zdůraznily, že úplná jednání s Washingtonem budou možná teprve po vyřešení citlivé otázky íránského jaderného programu.
Írán: Účast USA na rozhovorech je pozitivní signál
Účast USA na jednáních označil za pozitivní signál íránský ministr zahraničí Manúčehr Mottakí. Teherán si od ženevské schůzky skupiny pět plus jedna slibuje také dohody o otevření zájmového zastoupení Spojených států v Íránu a obnovení přímých letů mezi oběma zeměmi. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack reagoval na Mottakího výroky prohlášením, že „Washington vždy hledal a hledá cesty, jak se přiblížit íránskému lidu“. Podle amerických představitelů ale v případě Burnsovy účasti na rozhovorech šlo o jednorázovou událost.
Balík nabídek ekonomických výhod a spolupráce nabízí Západ Teheránu výměnou za to, že se vzdá části svých jaderných aktivit, především procesu obohacování uranu. Nabídku předložil v červnu v Teheránu Solana jménem skupiny pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta a Německa. Írán na ni dosud oficiálně neodpověděl.
Západ se několik let snaží i pomocí sankcí OSN přimět Írán k ústupkům a chce, aby se vzdal obohacování uranu. Tato technologie je využitelná i při zbrojení a panují obavy, že ji Írán k těmto účelům také využije, i když jeho představitelé ujišťují, že se v Íránu obohacuje uran výhradně pro potřeby jaderných elektráren.