Moskva/Havana - Rusko by na umístění amerického protiraketového systému v Polsku a Česku mohlo odpovědět umístěním svých strategických bombardérů na Kubě. Naznačil to dnes s odvoláním na blíže neupřesněný "vysoce postavený zdroj" ruský list Izvestija na své internetové stránce. S obdobnými informacemi přišla i agentura Interfax, která sdělila, že ruští odborníci už prověřili kubánská letiště. Kreml se ale zdržel komentáře a ruské ministerstvo obrany informaci zpochybnilo.
Rusko trestá USA za radar, prý chce poslat bombardéry na Kubu
USA chtějí umístit v Polsku základnu s deseti protiraketovými střelami a v Česku americký radar. Podle Washingtonu by tento protiraketový deštník měl být zaměřen proti hrozbám z Íránu a podobných zemí, Rusko jej však vnímá jako hrozbu a hrozí protiopatřeními. „Než rozvinou systémy protiraketové obrany v Polsku a v Česku, naše letouny dálkového strategického letectva už přistanou na Kubě,“ citoval ruský list zmíněný zdroj.
Další, rovněž blíže neupřesněný „vysoce postavený“ činitel ve štábu ruského strategického letectva, se nechal slyšet, že „jednání se vedou, ale jsou to jenom jednání“. Dotyčný ale nehodlá tvrdit, „že za tím není nic reálného“.
Rusko může na Kubě využít stavby po Sovětech
Agentura Interfax rovněž citovala nejmenovaného ruského politika, podle něhož mohou ruské bombardéry při dálkových letech v Atlantiku případně využít jedno z kubánských letišť k doplnění zásob. Letiště už prověřili ruští odborníci. Nicméně nenaznačil, kdy by ruské bombardéry mohly na ostrově opravdu přistát.
Ruské bombardéry, nadzvukový Tu-160 i starší Tu-95 by sice na Kubu doletěly, ale zapotřebí by podle deníku bylo nejprve politické rozhodnutí. Navíc by si ruských strojů hned všimly Spojené státy, které by nepochybně spustily povyk. USA, vzdálené od ostrova jen pár desítek mil, na Kubě už mají „své uši a oči“ na základně Guantánamo.
Kreml informaci o plánech na umístění ruských letadel na Castrově Kubě nekomentoval. Ruské ministerstvo obrany dokonce článek zpochybnilo s tím, že byl napsán pod pseudonymem a že cituje zdroj z neexistující organizace. „Cožpak někdy dříve byly naše strategické bombardéry na Kubě?“ odpověděl představitel ministerstva protiotázkou na dotaz agentury Reuters ohledně „návratu“ ruských bombardérů na karibský ostrov.
Nápadná podobnost s karibskou krizí
Zatím na Kubu létají nikoliv piloti ruských bombardérů, ale ruských vojenských dopravních letadel, které si často najímají soukromé firmy. Na ostrově také zůstává infrastruktura, kterou tam svého času vybudovaly sovětské jednotky, rozmístěné na Kubě. U Havany fungoval i ruský sledovací radar, než v říjnu 2001 padlo rozhodnutí jej uzavřít. Tehdejší náčelník generálního štábu považoval roční výdaje v řádu 200 milionů dolarů (skoro 2,9 miliardy Kč) za příliš vysoké, poznamenaly Izvestija.
Informace o plánovaném výskytu ruských letadel v oblasti Mexického zálivu nápadně připomínají situaci za tzv. karibské krize z roku 1962, kdy generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov nechal na Kubě rozmístit rakety, které mohly bezprostředně ohrozit území Spojených států. Na krok SSSR Spojené státy v čele s J. F. Kennedym reagovaly blokádou Kuby a celá situace hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt. Historici mluví o tom, že svět stál na pomezí třetí světové války. Představitelé obou zemí se nakonec dohodli na ústupcích a krizi zažehnali.