Bělehrad - Překvapivé zadržení bývalého bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče není náhoda. Stojí za ním spíše racionální uvažování nové prozápadní srbské vlády, která se rozhodla dát přednost budoucnosti v Evropské unii a definitivně se rozejít s krvavou minulostí. Na tom se v dnešních komentářích shoduje většina evropských deníků, které zatčení jednoho z nejhledanějších mužů spojených se zločiny během balkánských válek věnují titulní stránky.
Zatčení bosenského řezníka není náhoda, soudí tisk
Karadžiče zatkli až v pondělí, Mladić ho neudal
Karadžić byl podle zpravodaje ČT Karla Rožánka zatčen v pondělí večer během devítihodinové policejní operace, nikoliv již v pátek, jak tvrdil jeho advokát. Úřad hlavního žalobce pro válečné zločiny zároveň popírá spekulace, podle nichž policii přivedl na stopu bývalý vrchní velitel armády bosenských Srbů generál Ratko Mladić - dalši z hledaných lidí obviněných z válečných zločinů na Balkáně. Ten zatím spravedlnosti uniká, stejně jako exprezident samozvané Republiky srbská Krajina Goran Hadžić. Srbský premiér Mirko Cvetković už oba vyzval, aby se dobrovolně vzdali
Srbský soud nařídil vydat Karadžiče Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), jeho advokát chce využít možnosti odvolání. Obhájce tomu chce za každou cenu zabránit. Potvrdil, že podá odvolání. Zřejmě v nejzazším možném termínu, tedy v pátek. Pak se bude jeho stížností zabývat senátní soud v Bělehradu.
Před tribunál předstoupí Karadžič jako nevinný, bude obviněn z genocidy a válečných zločinů. A dokazování viny může trvat dlouho. Pozorovatelé očekávají nejvyšší trest - tedy doživotí. Politici, kteří v první polovině 90. let působili na Balkáně a podíleli se na dojednání Daytonských mírových dohod, nemají o Karadžičově vině nejmenších pochyb.
Válka, kterou vedl s podporou Miloševičova režimu z Bělehradu, si vyžádala na 100 tisíc obětí - většinou z řad civilistů. Karadžič by měl být v Haagu ve stejném bloku věznice, kde na jaře roku 2006 v průběhu dlouhého procesu zemřel někdejší jugoslávský prezident Slobodan Milošević. Karadžić ale černé svědomí nemá. „Karadžič je hrdý na to, co dokázal, když byl prezidentem. Pokusí se haagský tribunál porazit pravdou. Zatím se nechal ostříhat a doufá, že ho navštíví rodina,“ prohlásil Karadžičův obhájce Svetozar Vujačič.
Karadžičovo zatčení není náhoda, shoduje se světový tisk
„Není žádná náhoda, že k zatčení došlo dva týdny po zformování prozápadní vlády v Srbsku,“ píše například lucemburský list Luxemburger Wort. Stejně vidí událost i komentátor španělského deníku El País. „To, že byl zatčen právě teď - těsně před návštěvou nového hlavního žalobce v Haagu, před schůzkou EU, na níž půjde o budoucnost Balkánu, a dva týdny po vytvoření proevropské vlády - ukazuje, že v Bělehradě je poprvé po mnoha letech vůle skutečně jednat.“ Jako strategický tah vidí zatčení „bosenského řezníka“ i americký Wall Street Journal. Ten se kromě toho domnívá, že by soud s ním měl proběhnout tam, kde se zločiny staly, tedy v Bosně, nikoliv v Haagu.
Podle turínského deníku La Stampa už se srbští vrcholní politici unavili nekonečným opakováním polopravd o tom, že po hledaných uprchlících intenzivně pátrají a že po nich není ani stopa. „Bylo by přehnané tvrdit, že Karadžić byl vypátrán a zatčen bělehradskou policií zčista jasna,“ píše list. Spíše se prý dá hovořit o s rozvahou učiněném kroku podle hesla: „Hlava nejhoršího zločince výměnou za brzké otevření bran Evropské unie novému Srbsku.“
„Srbsko vyměnilo Karadžiče za jízdenku do Evropy,“ shrnuje svůj názor lapidárně komentátor bulharského deníku Standard. Maďarský Népszabadság však zároveň upozorňuje na jeden paradox. „Karadžić nepochybně nepočítal s tím, že se nakonec stane obětí vládní koalice, v níž hrají klíčovou roli socialisté, strana jeho někdejšího mentora Miloševiče… I pro ně je Evropa důležitější než on,“ napsal deník.
Karadžičův obhájce:
„Karadžič je hrdý na to, co dokázal, když byl prezidentem. Pokusí se haagský tribunál porazit pravdou.“
Evropští novináři se vesměs pochvalně zmiňují o roli, kterou při zatčení Karadžiče sehrála Evropská unie. Britský deník The Independent zadržení někdejšího prezidenta Republiky srbské v Bosně vidí dokonce jako „triumf EU“. Také švýcarský Tages-Anzeiger se domnívá, že trvalý tlak unie na Srbsko se vyplatil.
Především se však podle tisku předání Karadžiče Mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu vyplatí Srbsku. Vyjednávací pozice Bělehradu, který usiluje o brzké začlenění do evropských struktur, se totiž nyní zásadně vylepšila, zdůrazňuje rakouský deník Die Presse.
Komentátoři také chválí odvahu srbské vlády definitivně se vypořádat s minulostí. „(Většina Srbů) si přeje tlustou čáru za minulostí, kterou symbolizuje Slobodan Milošević a ke které patří i Radovan Karadžić,“ píše kupříkladu ruský list Kommersant. „Vzkaz lidem je jasný: Ikona mnoha srbských nacionalistů není pro srbský stát nic jiného než zločinec,“ doplňuje rakouský Die Presse.
Přes obecné nadšení, že se po více než deseti letech podařilo zadržet muže, který je podle mnohých zodpovědný například za masakr 8000 Muslimů ve Srebrenici, se ale v komentářích objevují i temnější tóny. Podivný příběh doktora Dabiče, který se dříve jmenoval Radovan Karadžić a byl symbolem Bosny 90. let a té nejkrvavější z balkánských válek, končí jeho zatčením jen zdánlivě. Proevropskému Srbsku pod vedením Borise Tadiče se samozřejmě podařila velká věc, ale panuje pocit, že celá pravda teprve musí vyjít na světlo. „Je tu ještě příliš mnoho otázek bez odpovědí,“ uzavírá římský deník La Repubblica.
GALERIE
Ratko Mladić a Radovan Karadžić