Nejpřísnější tresty si odnesli čtyři Američané černohorského původu, kteří podle soudu přijeli do země, aby podpořili separatistické povstání a učili své krajany užívat výbušniny a zbraně při útocích na vojenská stanoviště, na policejní strážnice a na další strategické objekty. Je mezi nimi i údajný mozek celé akce Doda Ljucaj, který byl prý dříve členem Kosovské osvobozenecké armády (UÇK).
Policie zadržela skupinu v září 2006 před parlamentními volbami v době, kdy se Černá Hora pokojně oddělila od Srbska a čerstvě získala samostatnost. Při mohutné razii zajistila i množství zbraní, munice a výbušnin. Zatčení původně čelili obvinění z terorismu. Soudce Ivica Stanković nakonec 12 z nich odsoudil za přípravu odtržení etnicky albánského území a zbývající pětici za nezákonné držení zbraní.
Albánci tvoří asi sedm procent z šestisettisícové populace této malé balkánské republiky a žijí převážně na východě země. Vztahy mezi Černohorci a Albánci jsou považovány za spíše dobré, albánská menšina je zastoupena i ve vládě. Albánské etnikum je roztroušeno po značné části Balkánu. Vedle Albánie má vlastní stát ještě v Kosovu, které se v únoru jednostranně odtrhlo od Srbska. Dosud ho však uznalo jen 43 zemí světa. Početná albánská menšina žije v Makedonii, od níž se na počátku desetiletí pokusila odtrhnout krvavým povstáním.
