Gruzie vyhlásí stanné právo, konflikt s Ruskem přerůstá v otevřenou válku

Tbilisi/Cchinvali/Moskva - Tisková agentura Reuters potvrdila dřívější informace o tom, že ruská letadla bombardovala gruzínský přístav Poti a vojenskou základnu Senaki. Prezident Michail Saakašvili vyhlásí v příštích hodinách stanné právo. S tímto prohlášením přišla gruzínská Rada bezpečnosti. Jak uvedl její představitel Kakha Lomaia, Rusko se zaměřilo na civilní cíle a gruzínskou infrastrukturu. Přístav Poti je od dějiště konfliktu vzdálen zhruba 250 kilometrů. To znamená, že lokální střet pravděpodobně přerůstá v otevřenou válku mezi Ruskem a Gruzií, a to krátce po zahájení olympijských her, které by naopak měly být symbolem míru.

Podle gruzínského ministra pro ekonomický rozvoj Vato Ležava zasáhlo zhruba 8 - 10 ruských bombardérů v přístavu Poti tankery a loděnice. Obě strany se vzájemně obviňují z agrese. Nejprudší boje se nicméně soustředily v Cchinvali. O aktuální situaci ve městě přicházejí z obou stran rozporné informace. Zatímco prezident Saakašvili oznámil, že gruzínské síly metropoli a její okolí ovládly, agentura ITAR-TASS uvádí, že ruské jednotky z ní Gruzínce vytlačily, poté se stáhly na její okraj.

Podle jihoosetského prezidenta zahynulo při bojích v Cchinvali 1400 civilistů. Při gruzínském ostřelování údajně přišlo o život také nejméně 12 příslušníků ruských mírových sil a 150 jich bylo zraněno. Gruzie hlásí 30 mrtvých při ruském bombardování. Informace z nezávislých zdrojů v tuto chvíli prakticky neexistují, jisté je jen to, že gruzínský prezident vyhlásil všeobecnou mobilizaci.

Rusko dnes do oblasti vyslalo své jednotky, čímž podle Saakašviliho rozpoutalo válku vůči jeho zemi, kterou přirovnal k invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968. Gruzie prý kvůli tomu stáhne z Iráku 1000 svých vojáků, aby je mohla nasadit do tohoto konfliktu. Jak připomíná redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, gruzínská armáda nemá šanci dlouho vydržet proti ruské. Není jisté, co si od akce Gruzie slibuje, pokud mělo jít o bleskovou válku ve snaze ovládnout území konfliktu, pak se zřejmě nepovedla.

Podle ruské strany provádějí gruzínské jednotky v Jižní Osetii etnické čistky, tato informace však nebyla potvrzena. Oblast ale sužují konflikty mezi etniky již řadu let. „Celá Jižní Osetie má rozměr zhruba našich dvou okresů. Žije tam asi 50 - 60 tisíc lidí. Etnicky je to velmi promíchané, a proto je jednoduché tam vyvolávat třenice,“ dodává Soukup.