NATO se radí, jak postupovat vůči Rusku

Brusel – O kavkazské válce a vztahu NATO k Rusku jednají v Bruselu ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance. Ministři ještě před schůzkou vyzvali Rusko, aby plnilo své závazky a urychleně se stáhlo z Gruzie. Členské státy NATO se pokoušejí domluvit na společném postupu vůči oběma zúčastněným zemím. Zatím se v NATO objevují jak požadavky tvrdého postupu proti Rusům, tak snaha nevstupovat do konfliktu příliš aktivně. Po jednání NATO bude s evropskými ministry mít separátní schůzky ještě americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Ministři zahraničí zemí NATO, kteří dnes v Bruselu na mimořádné schůzce jednají o rusko-gruzínském ozbrojeném konfliktu, na začátku schůzky vyzvali Rusko k urychlenému stažení z gruzínského území. „Rusko musí naplnit závazky, které dal prezident Dmitrij Medveděv,“ řekl před začátkem jednání britský ministr zahraničí David Miliband.

Především Spojené státy a Spojené království chtějí proti Rusku postupovat co nejtvrději. Domnívají se, že překročilo meze a vměšovalo se do vnitřních gruzínských záležitostí. Požadují také ukončení spolupráce v rámci Rady NATO-Rusko. Zejména Německo a Francie naopak chtějí být k Rusku umírnění.

Ministři se také budou zabývat žádostí Gruzie o vyslání vojenských pozorovatelů NATO. Francie a Německo ovšem daly najevo, že vojáky na Kavkaz poslat nechtějí a vyslání budou blokovat.

Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních vztahů FSV UK patří do „opatrnického“ evropského tábora kromě Německa a Francie ještě Itálie - tyto země sledují svým postojem své ekonomické zájmy v Rusku.

Jan Šír:

„Gruzie není členem NATO; bylo by naivní domnívat se, že má aliance nějaké povinnosti zasáhnout.“

Od bruselské schůzky ministrů zahraničí se vzhledem k faktu, že Gruzie není členem NATO, nedají čekat žádné převratné kroky. NATO nemá vůči Gruzii žádné závazky.

Jednotná není v otázce kavkazského konfliktu ani Česká republika. Zpravodajka ČT v Bruselu Barbora Šámalová se domnívá, že se na postoj Česka budou českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga jeho kolegové ptát, ale oficiální bod programu jednání to jistě nebude.

Jan Šír:

„Bylo by škoda pohřbít jedinou institucionální platformu, která mezi NATO a Ruskem existuje.“

I kdyby se NATO rozhodlo pozorovatele vyslat, potřebuje k tomu podle Jana Šíra souhlas Ruska, které momentálně ovládá podstatnou část gruzínského území. Také požadavek na zrušení spolupráce v rámci Rady NATO-Rusko nepovažuje Šír za příliš reálné.