Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož země v současnosti předsedá Evropské unii, svolal kvůli stávající situaci na Kavkaze na 1. září unijní summit. Agetura AFP informovala, že se na něm jednat o rusko-gruzínskému konfliktu. Iniciativa vychází od německé kancléřky Angely Merkelové, která stojí o účast sousedních kavkazských zemí, ale Rusko na summitu nechce. Informoval o tom německý zpravodajský magazín Der Spiegel.
Šestibodá dohoda o příměří mezi Ruskem a Gruzií byla uzavřena 12. srpna na popud francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Její klíčovou součástí je závazek na zastavení bojů a stažení gruzínských i ruských vojáků na pozice, kde se nacházeli před vypuknutím konfliktu.
Západ se však nadále obává, že Kreml si chce pomocí svých vojsk udržet kontrolu nad bývalou sovětskou Gruzií. Prezident Sarkozy i jeho americký protějšek už v pátek uvedli, že setrvání ruských vojsk v oblasti není s dohodou v souladu. Oba prezidenti vyzvali Rusko k jejímu respektování a k ukončení odsunu.
Ruská armáda jako ochránce míru v Osetii? Západ je proti
Moskva trvá na tom, že požadavek splnila. Její vojenské jednotky na gruzínském území jsou podle ní součástí mírových sil a mají zabránit propuknutí dalších krvavých střetů. Většina se jich nachází v takzvaných ochranných zónách podél hranic s Jižní Osetií a další odštěpeneckou provincií Abcházií, některé ale zůstávají i ve vnitrozemí, například u černomořského přístavu Poti.
Vznik ochranných zón i trvalou přítomnost ruských sil Gruzie odmítá - a Západ stojí na její straně. Spojené státy, ale i Německo a další evropské země trvají na tom, aby Rusko dokončilo odsun svých vojáků. Moskva ovšem tvrdí, že má v ruce neotřesitelný argument, který ji k přítomnosti v Gruzii opravňuje. Pátý bod mírové dohody totiž mimo jiné obsahuje zdánlivě nevinnou formulaci. Stojí v něm, že dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory „přijmou dodatečná bezpečnostní opatření“. A právě o interpretaci oněch čtyř slov v celém sporu jde.
Zatímco představitelé Ruska mají za to, že kontrola gruzínského území ruskými mírovými silami takovým dodatečným bezpečnostním opatřením je, Gruzie a její spojenci jsou proti. Dokonce i sám iniciátor dohody, prezident Sarkozy, na Moskvu naléhá, aby se mírového plánu držela a úplně stáhla své jednotky. Zatím však bezúspěšně.
