Separatistické regiony v Evropě - další možná ohniska mezinárodního konfliktu

Tbilisi - Gruzínská vláda i Západ proti ruskému uznání Abcházie a Jižní Osetie ostře protestují. Realitu nicméně garantují zbraně ruské armády. Na mapě Evropy je ale víc takových oblastí, které fungují jako nezávislé státy, přestože jim schází mezinárodní uznání. A vůbec není jisté, že se někdy v budoucnu nestanou ohniskem konfliktu.

Jednou z takových oblastí je takzvaná Podněsterská moldavská republika. Velkou část 600 tisíc obyvatel tvoří etničtí Rusové. Ti po rozpadu Sovětského svazu odmítli žít s Moldavci ve společném státě. Výsledkem byla v roce 1992 občanská válka. Podněstří svou faktickou nezávislost uhájilo především díky pomoci ruské armády. Její vojáci zůstali v zemi dodnes. Rusko sice zatím nezávislost Podněstří neuznalo, pomáhá mu ale přežít. Podněstří vydává vlastní pasy i měnu. Letitý prezident Agir Smirnov ze země udělal překladiště černého obchodu se zbraněmi. Rusko přesto dává najevo, že jakýkoliv pokus Moldávie o ovládnutí Podněstří povede ke střetu jako v Jižní Osetii. Suverenitu Podněstří uznala Abcházie, Jižní Osetie a Náhorní Karabach.

Podobný status má i Náhorní Karabach - ázerbájdžánská enkláva s převahou arménského obyvatelstva, která vyhlásila v roce 1988 nezávislost. Po následné válce zůstal Karabach stále mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu a ani Arménie jej de facto neuznává za svou součást. Zatímco Ázerbájdžán požaduje navrácení Karabachu, Arménie je pro nezávislost území. Suverenitu Náhorního Karabachu uznala Abcházie, Jižní Osetie a Podněstří.

O jakémkoliv spojení se svou bývalou mateřskou zemí naopak odmítá uvažovat Kosovo. Nezávislost země, která vzniká pod dohledem mezinárodních armád, už uznalo 46 států.

Bez násilí se neobešlo ani rozdělení Kypru. V roce 1974 se na ostrově vylodily turecké jednotky. Údajně aby chránily turecké obyvatele Kypru. V roce 1983 vyhlášená Severokyperská turecká republika, kterou uznává jen Turecko, má podobné postavení jako Jižní Osetie a Abcházie. V posledních měsících ale obě země jednají o spojení ostrova ve federaci.

OSN má 192 členů a ne všichni členové OSN jsou uznáni všemi ostatními zeměmi a mnoho dalších zemí či regionů se považuje za nezávislé, ale mezinárodně uznané nejsou. Při započtení Kosova, které vyhlásilo nezávislost letos v únoru, ale členem OSN stále není, vzniklo ve světě od roku 1990 již 31 nezávislých států. Toto číslo zahrnuje jak nástupnické země rozpadlých státních útvarů, tak i země, které svoji dříve ztracenou nezávislost formálně pouze obnovily.

Možná ohniska dalšího konfliktu v Evropě

  • Podněsterská moldavská republika
  • Severokyperská turecká republika
  • Kosovo
Vydáno pod