„Výzkum nám pomůže zefektivnit léčbu rakoviny poté, co se začne šířit,“ říká Liz Bakerová z britského střediska pro výzkum rakoviny. Takzvané sekundární (metastatické) zdroje rakoviny jsou u pacientů hlavní příčinou smrti. Dosud se předpokládalo, že se rakovina rozrůstá a šíří do dalších částí těla jen ve velmi pokročilém stádiu. Rakovinné buňky neopouštěly místo bujení dokud v nich neproběhla určitá genetická změna, která je učinila mnohem agresivnějšími. Zároveň také mnohem odolnejšími, aby přežily cestu krevním řečištěm a dokázaly se na novém místě uchytit.
Čekající zabijáci
Výzkum v newyorkském Sloan-Kettering Memorial Center spočíval v infikování myší obyčejnými buňkami prsní tkáně, které ale vědci předtím ovlivnili tak, aby „zapnuli“ jejich geny způsobující rakovinné procesy (takzvané onkogeny). Takto manipulované buňky dokázaly v tělech myší žít 16 týdnů, přesunout se postupně do plic a teprve pak spustit své onkogeny.
Vědci si od dalšího výzkumu slibují schopnost podchytit v tělech pacientů i tyto zatím skryté zdroje rakoviny. „Objev výrazně zdokonalil naše poznatky o šíření rakoviny,“ shrnuje přední postava amerického týmu, doktorka Katrina Podsypaninová.
