Praha – Kvůli jemným prachovým částicím zemře v Evropě až 350 tisíc lidí ročně. Podle Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ohrožuje prach především předškolní děti. Sice kvůli němu neumírají, ale dokáže jim poškodit genetický materiál a způsobit tak různé nemoci, například astma.
Česko je jednou z nejprašnějších zemí, částice ohrožují především děti
Jemnými prachovými částicemi se nazývají kousky o velikosti menší než 2,5 mikronu. Dostávají se lidem do plic a z nich se mohou dostat také do krve a tělesných orgánů. „Když se dostanou do organismu, tak vyvolávají určité zánětlivé změny a při těch zánětlivých změnách jsou uvolňovány volné kyslíkové radikály,“ uvádí Radim Šrám. Volné kyslíkové radiály způsobují v těle různé změny a děti jsou na ně citlivější, protože nemají potřebně vyvinutý imunitní systém.
Velkými zdroji prachu jsou v Česku vznětové motory, ale také uhlí, které spalují nejenom elektrárny, ale také řada domácností. Radim Šrám navíc připomíná, že Česko patří mezi nejvíce znečištěné státy Evropské unie. Praha je v některých ohledech špinavější než Londýn nebo New York. „Takovou nejčernější tečkou z hlediska Evropské unie je oblast Ostravska a z polské strany Slezska,“ říká Šrám.
Proti prachovým částicím se nelze příliš jednoduše bránit. Radim Šrám uvadí jako příklad vhodné prevence onemocnění způsobených jemnými prachovými částicemi odsíření severočeských uhelných elektráren. K němu došlo v polovině 90. let minulého století. Další možnou prevencí je rozšiřování zelených ploch. „V tom smyslu považuju za velmi nešťastnou diskusi, která momentálně probíhá v Praze, že některé plochy zeleně mají být zastavěny,“ uvádí Šrám. Dodává, že by taková situace byla velice špatná především pro děti žijící v okolí.