Paříž - Národům, kterým kdysi vládl Řím, chybí gen poskytující odolnost proti HIV. Mezi takto "oslabené" země patří Anglie, Francie, Řecko a Španělsko. Expanze Říše římské tak podle francouzského výzkumu oslabila většinu Evropy.
Řím pomohl svou expanzí rozšířit HIV
Lidé zmíněných národů mají gen odolnosti proti HIV s mnohem menší pravděpodobností než ostatní. Gen CCR5-delta32 se zde vyskytuje maximálně u 6 procent populace, zatímco v zemích, které Řím nikdy neovládl (Německo, severské země, severní Anglie, Irsko), se gen objevuje u 8 až 11,8 procenta populace.
Nemoc legionářů, černá smrt nebo dědictví neandertálců?
Podle vědců z francouzského týmu za snížený výskyt genu nemůže spojení místních obyvatel s Římany. Pravděpodobnější vysvětlení je, že Římané šířili nemoc, proti které byli lidé s genem CCR5-Delta32 výjimečně bezbranní. Následně nezbyl nikdo, kdo by gen předával dalším generacím. Vysvětlení odolnosti Evropanů proti HIV nabízí několik dalších teorií.
Britská teorie hledá původ genu ve středověku. Gen dnes odolný proti HIV tenkrát chránil i proti černé smrti. Poměr ze starověku, kdy měl obranný gen 1 z 20 000 lidí, se tak zvedl až na 1 z 10 (v severní Evropě). Tato teorie souvisí i se skutečností, že povaha černé smrti je pro vědce stále záhadou. Podle výzkumů z posledních let se zdá, že dosud podezíraný dýmějový mor mohl být „jen“ sekundární nemocí, parazitující na lidech oslabených černou smrtí. Pokud tedy nějaký gen poskytoval odolnost proti takové záhadné „super-nemoci“, jakou byla černá smrt, HIV je pro něj maličkost.
Třetí teorie nachází zdroj odolného genu v mísení populací severozápadní Afriky a Evropy s neandertálci. Pět procent genetického materiálu těchto národů prý pochází z neandertálského a dalšího, doposud neurčeného zdroje. Poslední analýzy mluví u Evropanů až o 25 % neandertálského genetického dědictví, v příštích letech však bude tuto teorii ověřovat nová série výzkumů.