Praha/Tbilisi - Nelze ignorovat náznaky toho, že po Gruzii by terčem ruské expanze mohly být další z bývalých postsovětských zemí, například Ukrajina. V dnešním pořadu ČT Otázky Václava Moravce to prohlásil gruzínský prezident Michail Saakašvili s tím, že ruská invaze do Gruzie byla připravena dlouho dopředu. Vyzval také k mezinárodnímu vyšetření kavkazského konfliktu a odmítl komentovat slova českého prezidenta Václava Klause, který z vyprovokování rusko-gruzínského konfliktu na Kavkaze obvinil právě Gruzii. Saakašvili rovněž zdůraznil, že odložit členství Gruzie v NATO by byla politická chyba s fatálními následky.
Saakašvili: Obávám se, že po Gruzii by terčem ruské expanze mohly být další země
„Neříkám, že k tomu určitě dojde, ale jsou tam indikace. Neměli bychom být zaslepeni a musíme se dívat kolem sebe,“ odpověděl Saakašvili na otázku Václava Moravce, zda podle něj Rusko chystá útok na Ukrajinu. Poukázal přitom mimo jiné na současnou politickou krizi v Kyjevě a na fakt, že Rusko už vydalo na Krymu více pasů než v Abcházii.
Ruská vojenská akce na Kavkaze byla podle Saakašviliho připravena dlouho dopředu, důkazem je například přítomnost padesátky ruských novinařů v jihoosetínském Cchinvali v den invaze. Gruzie čelila ruským provokacím na svém území už od roku 1992. Gruzínský prezident měl podle svých slov pouze dvě možnosti: podvolit se Rusku, nebo se mu postavit. Zdůraznil, že nehodlá ustoupit žádnému tlaku.
Současnou situaci, kdy Rusko prohlásilo, že už nepovažuje Saakašviliho za gruzínského prezidenta, přirovnal k situaci v Československu v roce 1968, kdy tehdejší Sovětský svaz také odmítl Alexandra Dubčeka. Není podle něj možné, aby Rusko rozhodovalo o vedoucích představitelích jiných států. Rusko podle Saakašviliho používá stejnou rétoriku, jako v minulém století Sovětský svaz, a totalitní praktiky a kapitalistické nástroje zároveň. „Musíme Rusku ukázat, že jsme se z minulosti poučili,“ zdůraznil gruzínský prezident.
Saakašvili: Odložit členství Gruzie v NATO by byla politická chyba
Případné odložení členství Gruzie v Severoatlantické alianci v souvislosti s konfliktem na Kavkaze by Saakašvili považoval za velkou chybu. Rusko, které je proti členství Gruzie a Ukrajiny v NATO, by potom mohlo podle něj stejný scénář jako v Gruzii použít i právě proti Ukrajině. „Vyšleme tak signál, že ten proces se zvrátí,“ varoval Saakašvili.
Vyslovil se rovněž pro prošetření kavkazského konfliktu mezinárodními pozorovateli a zdůraznil, že byl první, kdo něco takového požadoval. Poděkoval také premiéru Mirku Topolánkovi za postoj české diéplomacie ke kavkazskému konfliktu, odmítl ale komentovat slova prezidenta Klause, který z vyprovokování konfliktu obvinil Gruzii.
Kavkazský konflikt v srpnu 2008
Gruzie se v noci ze 7. na 8. srpna pokusila potlačit separatistické tendence v Jižní Osetii. Rusko zareagovalo protiútokem, přinutilo gruzínskou armádu k ústupu a obsadilo část gruzínského území. Na základě mírového plánu se měly ruské jednotky z Gruzie stáhnout, část jich zde ale dosud zůstává. Moskva následně uznala nezávislost Jižní Osetie a dalšího gruzínského separatistického regionu Abcházie. Tento krok Západ odsoudil a Gruzie s Ruskem přerušila diplomatické styky. Ruský prezident Medveděv následně Saakašviliho označil za politickou mrtvolu a uvedl, že ho Rusko už nepovažuje za gruzínského prezidenta.
Michail Saakašvili
- narozen 21. prosince 1967 v Tbilisi
- studium mezinárodních vztahů a práv na univerzitě v Kyjevě; studium na univerzitách v New Yorku a Washingtonu (1995 doktorát)
- pracoval v advokátní firmě v New Yorku
- 2003 - hlavní postavou revoluce růží, která sesadila kvůli zfalšování parlamentních voleb tehdejšího prezidenta Eduarda Ševardnadzeho
- 2004 - s přehledem vyhrál prezidentské volby, zahájil rozsáhlé reformy a svou zemi přimkl více k EU a NATO
- leden 2008 - v předčasných volbách obhájil prezidentský mandát
Evropská unie ruskou politiku na Kavkaze ostře odsoudila a uvedla, že je třeba vztah k Rusku přehodnotit. Podporu Gruzii a následně i Ukrajině přijel v těchto dnech osobně vyjádřit i americký viceprezident Dick Cheney. Ujistil Gruzii, že Spojené státy plně podporují její úsilí vstoupit do NATO. Západ rovněž poskytne Gruzii finanční pomoc.
Gruzínský parlament odvolal 3. září válečný stav v zemi, který byl vyhlášen 9. srpna v prvních dnech konfliktu s Ruskem, ale v některých regionech vyhlásil výjimečný stav. Podle Saakašviliho zemřelo při konfliktu 400 Gruzínců a škody dosáhly dvou miliard dolarů.
Gruzínská krize a napjaté vztahy s Ruskem byly i hlavní náplní dvoudenní neformální schůzky ministrů zahraničí zemí Evropské unie, která se od pátku konala v jihofrancouzském Avignonu. Shodli se, že by do Gruzie měla vyrazit pozorovatelská mise.
Ruskou politiku na Kavkaze naopak podpořili v pátek prezidenti Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, kteří rovněž odsoudili „gruzínskou agresi“. Nezávislost Jižní Osetie a Abcházie po Rusku uznala i Nikaragua.
- Michail Saakašvili v Otázkách Václava Moravce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/397/39697.jpg
- Michail Saakašvili v Otázkách Václava Moravce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/397/39696.jpg
- Ruská armáda na gruzínském území autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/377/37690.jpg