Piešťany - Ve slovenských Piešťanech začal dvoudenní summit Visegrádské čtyřky. Prezidenti Slovenska, Česka, Maďarska a Polska jednají o volném pohybu pracovních sil, přeshraniční kriminalitě, válce v Gruzii a americké protiraketové obraně, jejíž vybudování nedávno otevřeně podpořil i demokratický kandidát na prezidenta Barack Obama. Prezidenti se shodli na podpoře vstupu Chorvatska do Evropské unie.
Visegrádská čtyřka jedná na Slovensku, podporuje vstup Chorvatska do EU
Prezidenti Ivan Gašparovič, Václav Klaus, László Sólyom a Lech Kaczyński také mluví o sociálních problémech a bezpečnosti v Evropě. Téma vzbuzuje pozornost už delší dobu, neboť Spojené státy chtějí vybudovat v Česku a Polsku protiraketový systém, což ostře kritizuje hlavně Rusko. Výhrady vůči tomu však v minulosti měl také slovenský premiér Robert Fico.
Tento týden otevřeně podpořil vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě demokratický kandidát na prezidenta Spojených států Barack Obama. Ten se dříve vyjadřoval spíše rezervovaně. Obama odmítl opakovaný argument Moskvy, že štít, jehož prvky mají být umístěny v Polsku a České republice, je namířen proti Rusku, a připomněl, že jde o obranné opatření. Zároveň zdůraznil, že země v této části světa se nesmějí stát obětí zastrašování ze strany Ruska.
Visegrád podporuje vstup Chorvatska do EU
Prezidenti zemí visegrádské čtyřky se shodli, že podporují vstup Chorvatska do Evropské unie. Další uchazeče o členství v unii, jako je například Ukrajina nebo Turecko, ale podle Klause prezidenti vnímají rozdílně. Právě Turecko, které o členství usiluje již delší dobu, je podle Klause negativním příkladem nesplněných slibů.
Gašparovič však později tvrdil, že se prezidenti nakonec shodli i v této otázce. „Nemyslím si, že tam byl rozdílný názor, jen tam došlo k úvaze, jak dále,“ poznamenal slovenský prezident. Členství v EU by se mělo slibovat jen státům, které mají reálné šance splnit vstupní kritéria, myslí si podle Gašparoviče hlavy států V4. Bude to podle něho platit i pro Ukrajinu, jejíž členství v EU podporuje Slovensko, dodal. Přijímání nových členů navíc v současnosti podle Gašparoviče komplikuje i skutečnost, že kvůli nesouhlasu Irska nebyla přijata Lisabonská smlouva. Evropští politici se totiž neshodují v tom, zda další rozšíření EU umožňuje v současnosti platná smlouva z Nice.
Podle bratislavské zpravodajky ČT Olgy Bakové jednali prezidenti také o stavu demokracie v EU. Kritizovali fakt, že ne všechny členské státy mají stejné postavení, stejná práva a povinnosti. Gašparovič označil za politickou diskriminaci, že noví členové sedmadvacítky nemají stejné podmínky jako ti staří. Kritika ale zazněla i do vlastních řad. Prezidenti se shodli, že země Visegrádu by měly více spolupracovat; taktika, kdy každý „kope sám za sebe“, není podle nich účinná.
Slovenští hostitelé vybrali pro dvoudenní prezidentský summit lázeňský areál na ostrově v řece Váhu. Je proslulý nejen prvním pětihvězdičkovým hotelem na Slovensku, ale i známou atrakcí Piešťan - Kolonádovým mostem. Prezidenty Polska, Česka a Slovenska doprovázejí v Piešťanech i jejich manželky.
Hlavy států ze středu Evropy kromě jednání absolvovaly večer také koncertní představení Petra Dvorského a dalších umělců, na které se z Piešťan přesunuly do sídla slovenského prezidenta v Bratislavě.
Prezidenti Slovenska, Česka, Maďarska a Polska se naposledy sešli loni v maďarském městě Keszthely. Visegrádská čtyřka vznikla v roce 1991 a název nese po maďarském městě Visegrád.