Putin i prezident Dmitrij Medveděv po nedávném vojenském konfliktu s Gruzií kvůli Jižní Osetii řekli, že konflikt ozřejmil potřebu modernizace výzbroje ruské armády. Rusko už loni zahájilo přezbrojování své armády, v jehož rámci mají být do výzbroje zařazeny nové mezikontinentální balistické rakety, jaderné ponorky a strategické bombardéry.
„Vláda považuje za svůj úkol zajistit prioritní přidělení fondů na posílení ozbrojených sil a bezpečnosti státu,“ citovaly ruské agentury Putinova slova na setkání s vůdcem ruských nacionalistů Vladimirem Žirinovským.
V Moskvě dnes také vyšla studie, která uvádí, že hodnota zahraničních zakázek ruských zbraní vzrostla ve srovnání s 90. lety zhruba pětinásobně. Podle studie připadá v posledních deseti letech lví podíl na ruském vývozu zbraní na vojenské letouny, hlavně Su-30 MK a MiG-29. Od roku 1999 si Čína objednala 100 stíhaček Su-30 MK, Indie asi 50, Alžírsko 28, Venezuela 24 a Malajsie 18. Stroje MiG-29 si koupily Súdán, Bangladéš, Barma a Eritrea, Indie si jich v roce 2004 objednala 16. V oblasti námořní výzbroje je hlavním ruským zákazníkem Čína, která si během minulé dekády koupila tři torpédoborce, dvanáct ponorek a podstatné množství lodních odpalovacích zařízení pro rakety. Čína je hlavním klientem, i pokud jde o systémy protivzdušné obrany. Indie si koupila tři nové fregaty a další tři si objednala a kromě toho v roce 2004 podepsala kontrakt na koupi křižníku Admirál Gorškov. Tento kontrakt přijde na 750 milionů dolarů. Indie koupila také 700 tanků T-90S.
