Pedagog, matematik, ale také anglikánský duchovní varuje před jednoduchou definicí, která staví teorii stvoření oproti ostatním na okraj zájmu. Podle Reisse dochází do škol až deset procent žaků s vírou, že svět byl stvořen, a odmítá vědeckou teorii. V takových případech prý nelze výuku o stvoření stroze bagatelizovat či dokonce totálně vyloučit. Reiss naopak nábádá k začlenění biblického výkladu do školních osnov v takovém rozsahu, aby si každý student bez rozdílu vyznání utvořil objektivní názor na opomíjené téma. Akademie již představila ve školách svou koncepci o výkladu stvoření.
Reissovo vystoupení vyvolalo mezi akademiky rozporuplné reakce. Nositelem Nobelovy ceny Richardem Robertem byl k rezignaci několikrát vyzván. Za odstoupivšího předsedy vzdělávacího úseku se postavili někteří členové akademie a souhlasili s tím, že žáci by měli být důkladně seznamováni i s chybnými teoriemi. Většina vědecké obce však začlenění biblické teorie do osnov odmítá. Odpůrci však připustili že pokud se žák na teorii stvoření zeptá, měl by mu učitel vysvětlit, proč není „v žádném směru vědecká“.
Vědecky respektovanou evoluční teorii schvaluje 48 procent Britů. Vznik světa podle bible pokládá 22 procent ostrovanů za správný. Výrazné zastánce má také tzv. teorie inteligentního plánu, podle níž je vesmír utvářen jakousi neznámou inteligentní silou. V Británii tomuto výkladu věří 17 procent obyvatel.
