Jeruzalém - Předseda prozatímní izraelské vlády Ehud Olmert naznačil, že cena za mír s Palestinci a Syřany bude vysoká: podle něj bude nutné vrácení prakticky všech území okupovaných v roce 1967, tedy i Předjordánska, východního Jeruzaléma a Golanských výšin. Izrael podle něj čeká v tomto ohledu tvrdá volba, kterou bude muset učinit brzy.
Olmert: Vyměníme území za mír
Olmert připustil, že případné navrácení území zahrne i východní Jeruzalém. „Ten, kdo chce bezpečnost v Jeruzalémě a zejména nechce, aby mu traktory nebo buldozery přejely nohy, jako se to přihodilo jednomu z mých nejlepších přátel, bude se muset vzdát částí Jeruzaléma,“ poznamenal Olmert v narážce na dva červencové útoky ve městě, při nichž bylo několik lidí zabito a desítky osob byly zraněny.
Podle premiéra bude nutné najít zvláštní řešení pro Chrámovou horu, posvátná a historická místa, která leží uvnitř Starého města. Olmert se vyslovil i pro odchod Izraele z Golanských výšin.
Ehud Olmert:
„Ten, kdo bude chtít udržet izraelskou suverenitu nad celým městem, bude muset integrovat 270 tisíc Arabů. To nebude fungovat.“
Podle něj je to neodmyslitelná podmínka pro uzavření mírové dohody se Sýrií. Ehud si to představuje tak, že Sýrie se vzdá svého současného vztahu k Íránu, k šíitskému hnutí Hizballáh, trvalé podpory, kterou poskytuje terorismu šíitského hnutí Hamasu, teroristické sítě al-Káidy i džihádu v Iráku, a za to dostane zpět Golanské výšiny.
Prozatímní izraelský premiér také upozornil, že stejně jako v případě Sýrie, i pro uzavření dohody s Palestinci má Izrael jen určitou dobu. „Máme časově omezenou příležitost, abychom překonali jednu historickou etapu,“ prohlásil Olmert, který 21. září předložil svou rezignaci v souvislosti s obviněním z korupce, i když prozatím zůstává v čele vlády.
Význam jeho prohlášení je poněkud nejistý. Pozorovatelé nevědí, co tím doposud rozhodný zastánce izraelské vlády nad celým Jeruzalémem sleduje. Olmert také podporoval židovskou výstavbu ve východní části města.
Shrnutí novodobé historie
Izrael anektoval východní - arabskou - část Jeruzaléma v roce 1967, kdy také obsadil Golany. Palestinci z této části města chtějí vytvořit hlavní město svého budoucího samostatného státu. Žije v ní 270 tisíc Palestinců, přičemž v nově vybudované desítce čtvrtí se od roku 1967 usadilo asi 200 tisíc Izraelců. Právě osud Jeruzaléma, jehož Staré město zahrnuje památky posvátné pro židy, křesťany i muslimy, v minulosti několikrát způsobil krach mírových jednání mezi oběma stranami. Izrael se před třemi roky stáhl z pásma Gazy, ale kontrolu nad Jeruzalémem a západním břehem Jordánu si ponechal. Od loňského listopadu Izrael obnovil s Palestinci mírová jednání.