Haag - V Haagu dnes s jednodenním zpožděním začal soud s někdejším vrchním velitelem srbské armády Momčilem Perišičem obviněným z válečných zločinů. Perišić na začátku líčení prohlásil, že se ve všech bodech obžaloby cítí nevinen. Žálobce Mark Harmon poté v úvodní řeči prohlásil, že obžaloba dokáže, že Perišić byl klíčovým hráčem v plánu bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče na vytvoření etnicky čistého takzvaného Velkého Srbska, které mělo zahrnovat značné části Chorvatska a Bosny a Hercegoviny.
V Haagu začal soud s generálem Perišičem
První slyšení s Perišičem bylo ve středu odloženo kvůli formálním náležitostem při jmenování soudců, podle Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ale už soud obdržel potvrzení Rady bezpečnosti OSN, že mandáty dvou soudců ze tříčlenného kolegia byly řádně prodlouženy.
Žaloba dnes přečetla přepis telefonických odposlechů z roku 1995 mezi Perišičem a bývalým jugoslávským prezidentem Zoranem Liličem. V něm se domlouvali na dohodě, jejíž součástí měl údajně být i tehdejší francouzský prezident Jacques Chirac, jak zajistit, aby někdejší vojenský velitel bosenských Srbů Mladić nebyl dopraven k soudu v Haagu. V rozhovoru oba muži uvedli, že s podporou Miloševiče a Chiraka, nabídnou Mladičovi záruky, že nebude zatčen výměnou za propuštění dvou francouzských pilotů, kteří byli ve válce sestřeleni nad Sarajevem. Přepis této konverzace se poprvé objevil v roce 2003 při soudu s Miloševičem. V té době Chirakův úřad kategoricky odmítl, že by Mladičovi takovou dohodu nabídl.
Čtyřiašedesátiletý Perišić čelí obviněním z válečných zločinů spáchaných během balkánských válek. V letech 1993 až 1999 byl vrchním velitelem srbské armády a mnohá obvinění proti němu souvisejí s tím, že nepostupoval dostatečně důsledně vůči svým podřízeným. Nezahájil například vyšetřování masakru ve Srebrenici, kde v roce 1995 srbské jednotky povraždily na osm tisíc muslimských civilistů, a viníci tak ušli bez potrestání. Podle žalobců nese i zodpovědnost za zločiny, které spáchali příslušníci srbské armády během obklíčení Sarajeva v letech 1992 až 1995 a při útoku na Záhřeb v květnu 1995.
Celkem se má exgenerál, který se tribunálu vzdal dobrovolně v roce 2005, zodpovídat v celkem 13 bodech obžaloby, mezi nimiž jsou i obvinění z vražd či pronásledování civilního obyvatelstva. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až doživotní trest.
Perišić byl na začátku 90. let blízkým spolupracovníkem tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, pak se ale přidal na stranu opozičního hnutí, které ho v roce 2000 odstavilo od moci. Ve vládě Zorana Djindjiče pak zastával post vicepremiéra, z nějž odstoupil v roce 2002 kvůli podezření ze špionáže ve prospěch USA.
GALERIE
Bývalý vrchní velitel srbské armády Momčilo Perišić před mezinárodním soudem v Haagu