Podle historiků si bombardování Drážďan vyžádalo méně obětí, než se

Drážďany - Nejnovější poznatky historiků znovu snižují dosud udávané odhady počtu obětí spojeneckého bombardování německých Drážďan v únoru roku 1945. Podle dílčí zprávy komise expertů, která byla představena na sjezdu německých historiků v Drážďanech, bylo obětí nejvýše 25 tisíc, prokazatelně však tehdy zahynulo 18 tisíc lidí.

Počet obětí leteckých útoků z 13. a 14. února 1945 je dlouhá léta předmětem sporů mezi historiky. Většinou se v současnosti uvádí 35 tisíc obětí, ale už předloni drážďanská komise uvedla, že jich bylo maximálně několik tisíc nad 25 tisíc. Zhruba o tolika přitom hovořily i samotné drážďanské úřady v březnu roku 1945.

Na rozdíl od místních statistik však nacistická propaganda krátce před koncem války počet mrtvých silně nafoukla, když hovořila o nejméně 200 tisících mrtvých, a podařilo se jí ze zničení Drážďan učinit mýtus, jenž se udržel i po válce. Pravicoví extremisté dodnes hovoří o čtvrt milionu obětí drážďanského inferna. 

Speciální komise složená z 13 historiků, archivářů a dalších humanitních vědců se zjišťováním počtu obětí bombardování Drážďan zabývá od roku 2004. Během té doby vědci údajně prošli 800 běžných metrů archivů s relevantními prameny. Zajímali se dokonce o analýzy hasičů a dokonce archeologů. Ještě do konce letošního roku mají být prozkoumány další prameny. Protichůdné údaje prý ještě vykazují hlavně archivy hřbitovů. Výsledky svého bádání by měla komise příští rok shrnout do konečného materiálu, který vyjde jako součást zvláštní publikace.

V posledních letech se v Německu ozývají hlasy, podle nichž byly nálety zbytečné a barbarské, protože postihovaly hlavně civilní obyvatelstvo. Spojenečtí historici zase poukazují na to, že Drážďany byly tou dobou snad posledním významným dopravním železničním uzlem nacistického Německa a většina podniků v něm pracovala pro zbrojní průmysl. Britský premiér Winston Churchill jednou o ničivých leteckých útocích prohlásil: „Nikdy si nesmíme dovolit omlouvat se za to, co jsme provedli Německu.“

Letos už 47. ročník Sjezdu německých historiků se koná právě v Drážďanech údajně i proto, že je odtud blízko do České republiky, která je hostitelskou zemí letošního setkání historiků a vědců z příbuzných oborů. Kongres pod heslem „Nerovnosti“ byl slavnostně zahájen v úterý večer v drážďanské opeře za přítomnosti německého prezidenta Horsta Köhlera. Vědci budou převážně o tématech souvisejících s mottem letošního srazu přednášet a debatovat do pátečního večera.

Podobně ničivé nálety jako Drážďany přitom zažila i další zejména průmyslová města, například Hamburk. Postupimský vojenský historik Rolf-Dieter Müller dnes uvedl, že v německém přístavním městě zahynulo na 40 tisíc lidí a v japonské metropoli Tokiu dokonce 100 tisíc.

Vydáno pod