Londýn – Vědci zjistili, jak reaguje mozek na ztrátu blízkého člověka. Skupina výzkumníků z německé řezenské univerzity a americké emorské univerzity vedená Oliverem Boschem zkoumala chování hrabošů prériových, kteří žijí podobně jako lidé v dlouhodobých svazcích se svými partnery. Výsledkem výzkumu by měl být lék na depresi.
Úzkost zřejmě způsobuje kortikoliberin, vědci chtějí protilátkou léčit deprese
Vědci zjistili, že mozek hrabošů oddělených od partnerů vylučuje chemikálii, která jim potom způsobuje skleslost a úzkost. Někteří vykazovali známky deprese. „Je to podobné tomu, jak se chovají lidé při neočekávaném odloučení nebo ztrátě bližního.“
Ztrátou partnera nebo jiného blízkého člověka se vědci zabývali již dříve. Starší studie naznačovaly, že jejím důsledkem může být deprese nebo jiná duševní choroba. Boschův tým se snažil zjisit, která chemická činnost v mozku to způsobuje.
Vědci oddělili hraboše od jejich partnerů a sourozenců a pozorovali následné reakce. Všichni hlodavci, kteří přišli o blízké, byli podle výzkumníků velmi smutní, biologové se ale zaměřili především na ty, kteří projevovali známky deprese. Výsledek práce byl publikován v časopisu Neuropsychopharmacology.
Další testy ukázaly, že truchlení způsobuje mozková chemikálie známá jako kortikoliberin. Jeho hladina se zvedla u všech hrabošů, které vědci oddělili od partnerů. Hraboši, kterým poté podali přípravek blokující tuto mozkovou chemikálii, se úzkosti a smutku zbavili.
„Je možné, že v budoucnosti použijeme tuto blokující látku k léčbě pacientů, kteří skutečně trpí ztrátou partnera,“ řekl Bosch.