Praha - Vědcům se podařilo sestrojit nejjemnější tužku světa. Nová metoda dovoluje pomocí jednotlivých atomů "psát" na povrch pevných látek, dokonce za pokojové teploty. Umožňuje však nejenom zápis, ale i kontrolované mazání atomárních vzorů. Výsledky experimentu rozšiřují možnosti atomární manipulace v oblasti nanotechnologií.
Český vědec součástí projektu vývoje atomární tužky
Práce popisující vynález byla česko-japonsko-švédským týmem publikována v časopise Science 16. října. Možnosti atomární tužky vědci demonstrovali vepsáním symbolu Si na pevný povrch. Si je symbolem křemíku, jehož atomy byly použity jako inkoust. Na vývoji zařízení se podílel i Pavel Jelínek z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Základem atomární tužky je využití hrotu mikroskopu - jeho přiblížením k povrchu jsou do něj vyryty jednotlivé atomy křemíku. Provádí takzvanou cílenou záměnu jednotlivých atomů mezi hrotem a povrchem pevné látky. Zařízení nese označení dAFM (dynamic Atomic Force Microscope).
Objev lze označit za průlomový. První obrázek složený z atomů se sice objevil před dvaceti lety, ale vznikal za naprosto neuvěřitelných podmínek, při 260 stupních Celsia a životnost obrázku se počítala ve vteřinách. Nová cesta je mnohem propracovanější. „Vy tam dáte atom, když se Vám to nelíbí tak ho vyzvednete, vymažete, vygumujete, takže je to taková tužka, která je neobyčejně rychlá,“ prohlásil o vynálezu Vladimír Cháb z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Atomární tužka může mít zásadní technologický význam, posouvá totiž možnosti zmenšení elektronických součástek, které jsou uvnitř počítačů nebo televizí. Tužka může mezi součástkami nakreslit spoje, pomyslné drátky.
Letošní vědecký podzim je opravdu bohatý. Tužka je již třetím objevem českých vědců, který se dostal na stránky nejprestižnějších vědeckých časopisů. Kromě fyziků uspěli také astronomové z Ondřejova a experimentální botanici z Olomouce.