Praha - Česká veřejnost se bude moci seznámit s Velkým urychlovačem částic (LHC). Na jeho stavbě se podíleli mimo jiné i čeští vědci. V sídle Akademie věd bude multimediální výstava, na níž se návštěvníci dozvědí, jak urychlovač vlastně vypadá a co všechno s jeho pomocí budou vědci zkoumat. Planetárium v pražské Stromovce připravilo pořad Okamžik zrození, na kterém mohou diváci diskutovat s vědci, kteří na výstavbě urychlovače spolupracovali. Více informací naleznete zde.
Velký urychlovač částic (LHC) se představí v České republice
Pořadatelé počítají s velkým zájmem veřejnosti. Výstava bude přístupná do konce měsíce ve všední dny od 8:00 do 18:00 kromě 29. října. Pořad Okamžik zrození se bude promítat od 9:00, 10:45 (pro školy) a od 15:00 (pro veřejnost). Účast je zdarma.
Urychlovač je dílem Evropské organizace jaderného výzkumu (CERN), která ho vybudovala ve Švýcarsku nedaleko Ženevy. Do zkušebního provozu byl uveden letos 10. září. Slavnostní spuštění se mělo konat 21. října, proto na tento den čeští vědci připravili informační program.
Urychlovač ale musel být několik dnů po zkušebním provozu odstaven, zřejmě kvůli vadě jednoho z 10 tisíc spojů propojujících magnety. Spoj se při provozu přehřál, vytvořila se trhlina a uvolnilo helium, používané k chlazení. Odborníci ale zatím předpokládanou poruchu nepotvrdili. V úterý se proto koná pouze slavnostní inaugurace.
LHC má přispět k poznání vzniku a podstaty vesmíru. Jeho hlavní součástí je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel, který je umístěn 50 až 175 metrů pod zemí. Tok částic v něm řídí a urychluje soustava přibližně 9600 velkých magnetů. Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky částic téměř rychlostí světla. Mohou tak vzniknout podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po takzvaném velkém třesku, jenž je považován za počátek existence vesmíru.
Co je to hmota?
Vědci doufají, že se jim díky urychlovači, který je podle odborníků CERN vůbec největším zařízením vybudovaným lidmi, podaří odpovědět na otázku: Co je to hmota? Podle posledních astronomických pozorování tvoří pozorovatelná hmota jako galaxie, plyn, hvězdy a planety pouhá čtyři procenta vesmíru. Zbytek je temná hmota (23 procent), jež se projevuje pouze gravitačním působením, a temná energie (73 procent). Právě povahu tohoto tajemného „materiálu“ by LHC měl prozradit.
Zařízení rovněž může podat důkaz o existenci hypotetické částice zvané Higgsův boson, která jako jediná ze standardního modelu elementárních částic ještě nebyla pozorována a která hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.
Na přípravě LHC se podílelo více než 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka. Od českých firem pocházejí i některé součásti LHC. Celý projekt stál zhruba šest miliard švýcarských franků (asi 94 miliard Kč).