Tbilisi - Gruzínský prezident Michail Saakašvili odvolal premiéra Lada Gurgenidzeho. Dnes na jeho místo jmenoval dosavadního velvyslance v Turecku Grigola Mgaloblišviliho. Změnu prezident zdůvodnil nutností dodat vládě novou energii, aby se po srpnové válce s Ruskem mohla vyrovnat s aktuálními výzvami spojenými s globální finanční krizí.
Saakašvili odvolal gruzínského premiéra
Do nelehké situace tak Saakašvili dostal gruzínskou ministryni zahraničí Eku Tkešelašviliovou, která je dnes na návštěvě České republiky. Ministryně se totiž informaci dozvěděla až na tiskové konferenci po jednání se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem.
„Šlo o prezidentovo osobní rozhodnutí, motivované jeho naprostým odhodláním rehabilitovat a revitalizovat ekonomiku země. Obyvatelé i vláda za jeho rozhodnutím podle mých informací stojí,“ řekla dnes v interview pro ČT ministryně zahraničí Tkešelašviliová.
Saakašvili v televizi řekl, že rozhodnutí o změně v čele vlády učinil po
dohodě s Gurgenidzem. Prý se na tom dohodli ještě před srpnovým válečným konfliktem s Ruskem, který vypukl poté, co se Gruzie vojenskou akcí pokusila dostat zpět pod svou svrchovanost proruské separatistické regiony Jižní Osetii a Abcházii.
Nový pětatřicetiletý premiér Mgaloblišvili není v gruzínských politických
kruzích příliš znám. Studoval na univerzitách v Oxfordu a v Istanbulu. „Vláda v Gruzii je složená převážně z mladých lidí bez vazeb na předchozí režim. Bude jí přesto trvat ještě dlouho, než zemi stabilizuje. Je to každodenní tvrdá práce na mnoho let. Do vlády se proto snažíme přivést osobnosti se západním vzděláním a zároveň přímou zkušeností s postsovětskou problematikou,“ vysvětluje Tkešelašviliová.
„Rusko je stále okupantem. Jiný termín pro něj nelze použít a je ostudné, že nějaký stát v Evropě vystupuje v takové roli na začátku 21. století,“ řekla k současné situaci v Gruzii. Rusko obvinila z blokování místní humanitární pomoci i aktivit mezinárodních pozorovatelů a vysazování dalších ozbrojených sil v Jižní Osetii a Abcházii.
Schwarzenberg: Pomůžeme vám s cestou do NATO
Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg po dnešním jednání s gruzínskou ministryní uvedl, že Česká republika podpoří úsilí Gruzie o získání statusu oficiálního kandidáta pro členství v NATO. Dodal, že tak bude jednat navzdory výhradám některých dalších členů aliance.
„Živě si pamatuji dobu, kdy my jsme vstupovali do NATO. Někteří členové nám také vzkazovali, že to nepovažují za dobrý nápad. Jsme na tuto situaci zvyklí,“ řekl český ministr novinářům.
Odporu proti vstupu své země do NATO gruzínská ministryně rozumí takto: „Chápu že vzhledem k posledním událostem jsou tyto státy opatrné. V září však v Tbilisi proběhlo zasedání NATO a na něm jasně padlo, že dveře aliance jsou Gruzii otevřené. Tím NATO překazilo jeden z hlavních cílů ruské operace, a totiž Gruzii připoutat ke své sféře vlivu a odradit ji od dalších jednání. V naší zemi nyní pracuje speciální komise NATO, která ji má připravit na předběžné kroky. Půjde ale samozřejmě o dost složitý proces.“
„Pokud členy NATO nebudeme v nejbližší době, svět se nezboří. Jsme však pevně přesvědčeni, že se členy staneme v blízké budoucnosti. Naše spolupráce s aliancí je vzorná a doposud všechny zadané úkoly a požadavky plníme,“ dodala Tšekelašviliová.
Ministryně nepovažuje ČR za „obyčejného spojence“
„Česká republika byla také živým a aktivním partnerem při vyjednáváních o výši pomoci Gruzii ze strany Evropské unie, která se nakonec vyšplhala na 4 a půl miliardy eur. Za to jsme vděční a pomoci si samozřejmě vážíme,“ řekla v interview po tiskové konferenci Tkešelašviliová.
„Vaši zemi nepovažujeme za řadového spojence. Dává nám sílu a poskytuje podporu, což si již uvědomují i řadoví Gruzínci. Česká republika vrátila Gruzii na cestu vedoucí k uvědomělé liberální demokracii, na cestu, která jde vstříc moderní Evropě. Nezastíráme, že tohoto spojenectví chceme využít při českém předsednictví Evropské unii, před Gruzií totiž stále stojí mnoho překážek,“ dodala ministryně.
K názoru prezidenta Klause, podle kterého se Gruzie nechala Ruskem zbytečně vyprovokovat k válce a vedla svou politiku špatným směrem, ministryně řekla: „Nechci komentovat ničí názor, každý má právo na vlastní pohled. Je však důležité si uvědomit, že v prvních hodinách krize nikdo přesně nechápal, co se děje. Pro mnohé byla myšlenka ruského vpádu nepředstavitelná. Trvalo relativně dlouho, než skutečnost vyšla najevo a objevily se první přesvědčivé zprávy. Gruzie v těchto prvních hodinách konzultovala situaci s mnoha přáteli a odborníky po celém světě, každý z nich má nyní stejná data a povědomí o začátku krize, jako měla tehdy naše vláda. Z nich je jasně vidět, co se dělo a že naše rozhodnutí byla v realistickém časovém horizontu nevyhnutelná. Jsme samozřejmě stále otevřeni plnému mezinárodnímu prošetření, které má brzy začít.“