Vatikán - Ústředním tématem katolicko-muslimského fóra ve Vatikánu je "Láska k Bohu a láska k bližnímu". V tomto rámci spolu křesťané a muslimové mluví jak o teologických a duchovních aspektech obou náboženství, tak o vzájemném respektu. Papež Benedikt XVI. dnes při setkání s účastníky fóra zdůraznil význam individuální svobody svědomí a náboženské svobody.
Účastníci katolicko-muslimského fóra se setkali s papežem
Papež vyjádřil naději, že základní lidská práva budou garantována všem a všude. Nejvyšší představitel římskokatolické církve účastníky fóra přijal v Klementinském sále Apoštolského paláce.
První katolicko-muslimské fórum, jehož se od úterý ve Vatikánu za každou stranu účastní 29 předních hodnostářů, učenců a expertů, má přispět ke zlepšení vztahů a vzájemného porozumění mezi dvěma největšími světovými náboženstvími. Seminář dnes k večeru skončí společnou deklarací.
Jménem muslimské delegace předtím americký profesor Seyyed Hossein Nasr zdůraznil, že muslimové a křesťané věří v náboženskou svobodu stejnou měrou. Dodal ale, že náboženská svoboda neznamená, že si církve mají věřící vzájemně přetahovat.
Benedikt podtrhl, že katolicko-muslimský seminář je jasnou známkou vzájemné úcty a přání naslouchat si s respektem. Podle něj je to další krok na cestě k lepšímu porozumění mezi muslimy a křesťany.
Papež před dvěma lety vyvolal nevoli muslimského světa, když v Řezně citoval slova byzantského císaře Manuela II. Paleologa z roku 1391, že muslimský prorok Mohamed „nepřinesl nic nového vyjma příkazu šířit víru mečem“. Vatikán se pak spěšně snažil incident zahladit a papež přijal velvyslance muslimských zemí a ujistil je „hlubokým respektem“ k islámu.
Křesťansko-muslimské fórum
Fórum bylo vytvořeno na základě loňského manifestu 138 muslimských učenců, kteří v reakci na papežova slova vyzvali křesťanské církve k novému dialogu a napsali, že budoucnost světa závisí na míru mezi křesťany a muslimy. Zástupci muslimů už jednali s americkými protestanty a s britskými anglikány.
Pobouření vyvolal i další hlas z Vatikánu
Vatikán se ostře ohradil vůči obvinění ze strany Židů, že papež Pius XII., který byl hlavou římsko-katolické církve za druhé světové války, zavíral oči před holocaustem Podle Vatikánu jsou troufalá a urážlivá.
Nikdo přece nemůže Vatikánu přikazovat, koho blahořečit či svatořečit, a koho ne. Alespoň to vyplývá ze slov pobouřeného státního tajemníka kardinála Tarcisia Bertona.
Některé židovské organizace obviňují Pia XII., který byl v čele církve mezi lety 1939 a 1958, že přehlížel holocaust. Vatikán naopak tvrdí, že papež v tajnosti pomáhal Židů a že jich mnoho zachránil před jistou smrtí.
Kontroverzní papež působící za druhé světové války.