Haag - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dnes oznámil, že Radovan Karadžić požádal o přístup ke všem dokumentům, které podle něj dokazují, že mu bývalý americký vyjednávač Richard Holbrooke slíbil ochranu před trestním stíháním. Soud s bývalým předákem bosenských Srbů bude v Haagu pokračovat 20. ledna, Karadžič se bude sám hájit proti obžalobě ze zločinů proti lidskosti, genocidě a válečných zločinů spáchaných během bosenské války, chystá si proto všechny podklady pro svou obhajobu.
Karadžić chce přístup k dokumentům o své údajné dohodě s Holbrookem
Karadžić žádá přístup „ke všem informacím, které má k dispozici obžaloba a které se týkají dohody, již uzavřel s Richarem Holbrookem 18.-19. července 1996“, uvedl dnes ICTY. Karadžić požaduje kopii písemné dohody, zápisků, korespondence, zpráv nebo záznamů rozhovorů s lidmi, kteří o dohodě věděli.
Karadžić po svém zatčení tvrdil, že se mu dařilo celých třináct let unikat spravedlnosti hlavně díky tomu, že mu americký vyjednavač Richard Holbrooke zaručil ochranu. Prý se spolu dohodli, že když se Karadžić stáhne z politického života, nebude ho haagský tribunál stíhat. Holbrooke, který stál za vznikem daytonských dohod, které ukončily válku v Bosně (1992-95), existenci podobného ujednání ovšem vylučuje.
„Tento slib by měl splnit ICTY, protože byl dán jménem států sedících v Radě bezpečnosti OSN nebo po konzultaci s nimi,“ uvádí obžalovaný. Tvrdí, že dokumenty mohou svědčit ve prospěch jeho neviny nebo ke zmírnění trestu, pokud bude odsouzen.
Podle redaktora deníku E15 Martina Ježka jde ze strany Karadžiče spíše o hru na čas, protože i kdyby se mu podařila prokázat existence dohody, musí mu být jasné, že k zastavení procesu nebo dokonce zproštění obvinění to beztak nepovede. Ježek připouští, že by se mohly najít dokumenty nepřímo prokazující setkání politiků, lze ale těžko předpokládat, že by v písemné formě zmíněná dohoda existovala.
Třiašedesátiletý Karadžić byl zadržen 21. července v Bělehradě, kde žil několik let v přestrojení. U soudu čelí celkem 11 obviněním, mimo jiné z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se údajně dopustil během bosenské války v devadesátých letech. Dvě obvinění z genocidy se týkají tři a půl roku trvajícího obklíčení a ostřelování Sarajeva a masakru téměř 8000 muslimů ve Srebrenici v roce 1995.