Bratislava - Laboratorní testy vídeňských expertů nepotvrdily pravost údajných ostatků prezidenta profašistického válečného Slovenského státu Jozefa Tisa, které byly uložené na Martinském hřbitově v Bratislavě. Konference biskupů Slovenska přitom nedávno uvedla, že genetické testy potvrdily shodu na 99,9 procenta.
Testy DNA jednoznačně nepotvrdily pravost Tisových ostatků
„Porovnávali jsme materiál z donesené kosti se vzorkem muže, který měl být synovcem zesnulého. Analýzu jsme prováděli na základě chromozomu Y, který se dědí po přímé mužské linii. Testy příbuzenský vztah nepotvrdily, ani nevyloučily,“ řekla vedoucí vídeňské laboratoře Susanne Haasová. Prohlášení Konference biskupů Slovenska, že testy prakticky prokázaly shodu zkoumaných vzorků, Haasová odmítla. „Nic takového se v naší zprávě nepíše. Shodu jsme našli pouze u devíti z 16 porovnávaných vzorků. To je na prokázání příbuzenského vztahu málo,“ dodala. Na důkaz shody by laboratoř podle ní potřebovala lépe zachovaný materiál, například zub, který je odolnější než kosti.
Tisovy předpokládané tělesné pozůstatky nechali loni u příležitosti 60. výročí jeho smrti exhumovat jeho přívrženci. Vzorky těla podrobili testům DNA s úmyslem rozptýlit pochybnosti o místě prezidentova hrobu, a to v reakci na spekulace, že příslušníci komunistické Státní bezpečnosti dali Tisovo tělo již dříve vykopat.
Po provedení testů byla většina kostí nalezených v bratislavském hrobě umístěna do hrobky kanovníků nitranské diecéze. Hrob bývalého slovenského prezidenta a katolického kněze, který byl po druhé světové válce v roce 1947 popraven za spolupráci s nacistickým Německem, přitom zůstal i na Martinském hřbitově. Část údajných Tisových pozůstatků do něj byla vrácena.
Tiso měl podle velké části historiků podíl na deportacích desítek tisíc slovenských Židů do nacistických koncentračních táborů. Někteří lidé ho ale přesto považují za hrdinu, který dokázal vést národ v těžkých válečných letech 1939 až 1945.