Londýn - Před 44 lety dorazily do londýnského Kent House dva kamiony s nezvyklým nákladem - stovkami svitků Tóry, které před válkou patřily židovským komunitám v Čechách a na Moravě, ale v 60. letech je do Londýna prodal za tehdejších 30 tisíc dolarů československý stát. Pergamenové svitky pak byly restaurovány a zapůjčeny do židovských komunit po celém světě - od Aljašky po Jižní Afriku. Posledních asi 150 exemplářů je nyní vystaveno v nové expozici v Kent House, která také líčí pohnutou historii svitků.
Svitky Tóry z Čech a Moravy se používají po celém světě
Aby se Tóra mohla používat při liturgii, musí být úplně v pořádku. Svazky, které zrestaurovat šly, proto slouží v mnoha židovských komunitách po světě. Ty, které byly příliš poškozené, mohou návštěvníci vidět na výstavě.
Tóra zahrnuje pět knih Mojžíšových. Svitek Tóry napsaný přesně daným způsobem na pergamenovém pásu, který je obvykle 30 metrů dlouhý, je nejvýznamnějším náboženským předmětem judaismu.
Židovské obce se tedy Tóry za normálních okolností nevzdávají. Nicméně za druhé světové války se v Židovském muzeu v Praze shromáždilo na 1800 svitků Tóry z obcí, které byly rušeny a jejich členové odváženi do koncentračních táborů.
Po válce byly některé obce obnovovány a svitky se vracely do jednotlivých měst, ale po nástupu komunistů židovské obce znovu zanikaly a svitky byly zas shromažďovány v muzeu v Praze. Poté byly koncem 50. let umístěny v synagoze v Michli, kde měl vzniknout depozitář a knihovna.
Nakonec ale vše dopadlo jinak. Státní podnik Artia tehdy nabídl obchodníkovi s uměleckými předměty a majiteli londýnské Grosvenor Gallery Ericku Estorickovi k odprodeji většinu svitků. Částku 30 tisíc dolarů tehdy za 1564 svitků zaplatil londýnský advokát Ralph Yablon. Po válce se podílel i na koupi Kent House, kde je dnes muzeum svitků.
Kromě 1564 svitků Tóry se v kamionech ocitlo navíc asi 400 vzácných povijanů, tedy dlouhých a zdobených pásů tkaniny, jimiž se svitek svazoval. Datace svitků je obtížná, naprostá většina pochází z 19. století.
Po roce 1964 svitky opravovalo několik písařů, nejdéle - 27 let - se jim věnoval David Brand. Po opravách je nadace půjčovala do židovských obcí, které neměly vlastní. Jde o trvalou zápůjčku. Obec svazek vracet nemusí, dokud bude existovat.
Nejvíc svazků s Tórou je ve Spojených státech - přes tisíc. Další jsou v Austrálii, na Novém Zélandě, po celé Evropě, v Jižní Americe, ale i na Barbadosu, v Portoriku, v Panamě nebo Jižní Africe. Jeden je v britské královské knihovně ve Windsoru, jiný v muzeu holokaustu ve Washingtonu, další dostal americký prezident James Carter a je v Bílém domě.
Ve Westminsterské synagoze, která sídlí ve stejném domě jako muzeum svitků, jsou svitky z Horažďovic a Přeštic. Koncem listopadu se budou v synagoze číst jména Židů z obou měst, kteří za války zahynuli.
Svitky, které zůstaly v Londýně, jsou od roku 1988 přístupné veřejnosti. Letos na podzim pak byla v Kent House otevřena nová expozice. Zahrnuje nejen svitky, ale také povijany na Tóru a dopodrobna líčí fascinující příběh svitků.