Ministři zahraničí V4: Unie musí být vstřícnější vůči zemím na východě

Varšava - Evropská unie by měla být vstřícnější a otevřenější vůči zemím na její východní hranici, myslí si ministři zahraničí zemí visegrádské skupiny (V4), kteří se dnes ve Varšavě setkali se svými kolegy z pobaltských států, Rumunska a z Bulharska. Tématem jednání bylo také nadcházející české předsednictví Evropské unii, vztahy s Ruskem a energeticko-klimatický balíček.

„Shodli jsme se, že východní politiku budeme dělat spolu. Co nejlepší vztahy musíme udržovat se státy, které jsou na východ od EU. Potřebují naši podporu pro svůj vývoj na cestě k demokracii, a tudíž k blahobytu,“ řekl po jednání český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Podle něj je cílem vyvážená sousedská politika EU, což znamená, že politici ze střední a východní Evropy nebudou mít nic proti posílení vztahů se zeměmi na jih od Středozemního moře, ale že je nutné se také držet pevniny.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski navrhuje, aby jednotlivé státy například snižovaly poplatky za víza pro občany zemí, jako jsou Ukrajina, Bělorusko či Moldavsko. Ministři se rovněž shodli, že by Evropská unie měla vést za určitých podmínek dialog s Moskvou.

Visegrádská čtyřka se českého předsednictví EU neobává

Jedním z klíčových témat schůzky bylo také nadcházející české předsednictví Evropské unii. Podle Miroslava Karase na jednání nezazněly nejmenší obavy z předsednictví v souvislosti s nejasným českým postojem k Lisabonské smlouvě. Země Visegrádu naopak české předsednictví plně podporují, podle Sikorského by to skupinu V4 mělo ještě více stmelit. Větší obava tu panuje spíše z toho, zda bude odchod Francie z čela EU bezproblémový, dodal Karas.

Ministři V4 se dále shodli, že by Evropská unie měla vést za určitých podmínek dialog s Moskvou. „Rusko by mělo dodržet, co slíbilo,“ upozornil Schwarzenberg. Dodal, že je z různých důvodů nutné s Ruskem hovořit, ale neznamená to, že politici budou zapomínat na to, co Kreml slíbil.

Sikorski: Bůh nám dal uhlí, jinému plyn a jinému o pár let demokracie navíc

Ministři dnes také jednali o takzvaném energeticko-klimatickém balíčku EU. Ten má určit pravidla pro boj s globálním oteplováním. Některé země, včetně Polska a ČR, chtějí prosadit určité ústupky kvůli obavám, že by přísná ekologická opatření poškodila jejich ekonomiky.

Například Polsko se zlobí, že by se mělo omezovat ve spalování uhlí. „Rozhodně nemůžeme být trestáni za to, že spalujeme uhlí,“ zdůraznil dnes ve Varšavě polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski.„ Bůh nám dal uhlí, jinému plyn a jinému o pár let demokracie navíc, během nichž mohl postavit jaderné elektrárny,“ doplnil.

Pokud by unie zpřísnila energetickou politiku, bylo by Polsko závislé na dodávkách ze zahraničí, tedy hlavně z Ruska. Polsko proto podle Sikorského nebude váhat užít práva veta, aby zablokovalo „špatné návrhy“. Žádné dobré prý zatím Varšava od Francie, která nyní předsedá EU, nedostala.