Brusel - Severoatlantická aliance považuje uzavření dohod mezi Českem, Polskem a USA o možném umístění americké protiraketové základny na území obou středoevropských států za důležitý krok. Píše se to v závěrečném komuniké dvoudenního zasedání šéfů diplomacií členských zemí NATO v Bruselu, které dnes končí. Česká vláda to považuje za významný posun a potvrzení, že radar bude začleněn do protiraketové obrany aliance. Právě to je jeden z hlavních požadavků opozice. NATO také zatím nenabídlo zařazení do Akčního plánu členství Gruzii a Ukrajině, i když tvrdí, že s těmito státy jako budoucími členy počítá.
NATO: Podpis dohod o protiraketové základně je důležitý, Gruzie a Ukrajina zatím musí počkat
Začlenění radaru do NATO je zase o něco blíž. Už na summitu v Bukurešti aliance řekla, že prvky americké protiraketové obrany přispějí k bezpečnosti Evropy. Teď vůbec poprvé komentuje podpis dvoustranných dohod.
„Jelikož všechny aliancí rozpracované alternativy zahrnují plánované umístění prostředků protiraketové obrany USA v Evropě, považujeme podpis dohod České republiky a Polské republiky s USA týkajících se těchto prostředků za důležitý krok,“ píše se v pasáži závěrečného komuniké věnované protiraketové obraně.
Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga Praha v uplynulých měsících usilovala hlavně o dvě věci: aby vyjednala dobrou smlouvu s USA o radaru a současně také, aby se dohodla s USA na tom, že se základna včlení do obranné architektury NATO. „To je teď potvrzeno, o to nám šlo,“ zdůraznil ministr.
Začlenění radaru do NATO je jednou z podmínek, na které trvá opozice i někteří poslanci ze Strany zelených. I proto dnešní komuniké hodnotili pozitivně. „S potěšením zjišťuji, že debata pokračuje. Nečinil bych ale předčasné závěry,“ říká ministr školství Ondřej Liška. Podle šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka ale závěr dnešního jednání aliance nic neznamená: „Já myslím, že to nemění náš názor na danou problematiku, protože tady nedochází k žádnému výraznému posunu.“
„Už od roku 1999 je diskuze o protiraketové obraně součástí všech summitů NATO. Pro mne je to další postupný krok, který zapadá do naprosto standardních mechanismů,“ komentoval to premiér Mirek Topolánek.
NATO: Rusko by se mělo zdržet hrozeb kvůli protiraketovému systému
Aliance teď bude zkoumat, jak propojit systémy protiraketové obrany v praxi, aby pokryly všechny členské země. Výsledek vyhodnotí na příštím summitu v dubnu. NATO v dnešním komuniké také vyzvalo Rusko, aby přestalo vyhrožovat rozmístěním raket v Kaliningradu.
„Jestli Rusko bude pokračovat v hrozbách zaměřených ať už vůči celé alianci, nebo jednomu členskému státu, když bude hrozit rozmístněním nových útočných zbraňových systémů, to nás zřejmě k normalizaci vztahů s Ruskem nepřivede,“ myslí si Štefan Füle, velvyslanec ČR při NATO.
Dmitrij Rogozin, ruský velvyslanec při NATO, mu ale odpověděl jednoduchou rovnicí: „Nebude-li protiraketová obrana v České republice a Polsku, nebudou žádná vojenská opatření v Ruské federaci.“
Ukrajina a Gruzie budou členem aliance, ale neví se kdy
K hlavním bodům jednání NATO patřilo i přibližování Gruzie a Ukrajiny k Severoatlantické alianci. NATO zatím ani jedné z těchto zemí nenabídlo zařazení do Akčního plánu členství (MAP), které je předstupněm pro vstup do aliance. Schůzka končí v obecnějším prohlášení, že se posílí spolupráce v komisích NATO-Gruzie a NATO-Ukrajina. NATO se totiž obává zhoršení vztahů s Moskvou a také vnitropolitické situace v obou zemích, připomíná zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Aliance se už v úterý dohodla, že obnoví jednání s Ruskem, avšak zatím jen podmíněně a pozvolna na neformální úrovni.
„Cítíme, že jsme se přiblížili k našemu konečnému cíli, kterým je přistoupení k NATO,“ prohlásila pak dnes gruzínská ministryně zahraničí Eka Tkešelašviliová.
GALERIE
Karel Schwarzenberg