Evropská unie se otevírá zemím bývalého SSSR

Brusel - Evropská unie dnes pootevřela dveře šesti zemím bývalého Sovětského svazu: Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a Ukrajině. V rámci takzvaného východního partnerství, které Evropská komise představila novinářům, by s nimi měla unie výrazně posílit spolupráci. Perspektivy plného členství v EU se zemím na východ od evropského společenství sice nedostalo, unie s nimi nicméně za určitých podmínek hodlá uzavřít takzvané asociační dohody. Sblížení urychlil srpnový konflikt v Gruzii.

Nabídnutí asociačních dohod znamená možnost, že všech šest vyjmenovaných zemí poskočí na žebříčku vztahů s unií o stupínek výš. Doteď totiž spadají pod takzvanou Evropskou politiku sousedství (ENP), která upravuje vztahy unie s řadou států světa na několika kontinentech.

Vztahy unie s Ruskem nejsou zrovna nejvřelejší. Sbližování se státy okolo jim ale nejspíš nepomůže. „Netvoříme žádné sféry vlivu. Každý má právo vydat se svým směrem. Nechceme studenou válku, ale chladnou hlavu i v těch nejžhavějších okamžicích této krize,“ brání se předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Závazky ohledně lidských práv

Případné uzavření asociačních dohod však státy zavazuje k přijetí některých evropských standardů, které se týkají například ochrany lidských práv, a nutí zemi ke spolupráci s některými mezinárodními institucemi. Jde především o Radu Evropy či Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Nové partnerství má státům bývalého SSSR přinést i významný ekonomický impulz. Asociační dohody by měly šesti vyjmenovaným zemím ulehčit přístup na unijní trh, přičemž cílem je vytvoření jakési zóny volného obchodu. Ekonomicky vytěžit má ovšem z partnerství i unie.

Ázerbájdžán - významný vývozce ropy

Intenzivnější spolupráce má unii otevřít dveře k významným energetickým zdrojům v oblasti. Unie si hodně slibuje od spolupráce s Ázerbájdžánem, který je významným vývozcem ropy a zemního plynu. To by mohlo snížit závislost EU na ruských dovozech. Velkou roli má ovšem v tomto případě sehrát i Ukrajina. Komise jí v komuniké přislíbila podporu při obnově plynovodů.

Bělorusko - kvůli Lukašenkovi nestabilní partner

Trochu jiným případem je Bělorusko, které nemá budoucnost ve východním partnerství jistou, a to kvůli kontroverznímu režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. „Úroveň běloruské účasti ve východním partnerství se bude odvíjet od vývoje vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem,“ dodala komise.

O východním partnerství by měli diskutovat šéfové vlád unijních zemí, kteří se 11. a 12. prosince sejdou na summitu v Bruselu. Rozvoj spolupráce s bývalými zeměmi Sovětského svazu by se poté měl stát jednou ze zahraničněpolitických priorit českého předsednictví Radě EU. Podle diplomatických zdrojů by partnerství mělo být i jedním z hlavních bodů případného neformálního summitu EU na jaře v Praze, přičemž by mohl být pozván právě i Lukašenko.

Vydáno pod