K vítězství nad Evou Sykovou posunuly Drahoše především tříleté manažerské zkušenosti z působení v akademické radě ve funkci místopředsedy. Měl také větší počet nominací od ústavů akademie. Na funkci ho nominovalo 21 z nich, Sykovou pouze dva.
Současný předseda Akademie věd Václav Pačes předává svému kolegovi žezlo rád. Vysoká funkce ho vyhnala z laboratoří, kam teď znovu spěchá k nedokončeným projektům: „Velice se těším, že se zase vrátím k takovému běžnému životu vědeckého pracovníka.“ Akademie věd má 54 vědeckých pracovišť, přes 3 a půl tisíce badatelů a stagnující rozpočet 5 a půl miliard korun. Podle Pačese není hlavní problém ani tak nedostatek veřejných prostředků, ale hlavně těch soukromých.
Drahoš se chce v čele Akademie zaměřit na koncepční spolupráci s vysokými školami ve výzkumu a inovacích. Hodlá rozšířit působení špičkových zahraničních vědců v ústavech a zajistit vyšší účast pracovišť Akademie věd v mezinárodních projektech. „Pokud nepostavíme budoucnost na znalostech a na high-tech, a to v myšlenkách i inovacích, neuspějeme.“
Kvalitnější ústavy by měly dostávat více peněz
Jiří Drahoš:
„Chtěli bychom, aby Akademie věd zaujímala na evropské scéně ještě lepší postavení. Stále ještě máme rezervy, stále ještě nepatříme do první evropské ligy podobných institucí.“Kvalitnější ústavy by podle Drahoše měly dostávat více peněz než ty méně kvalitní. „Doufáme, že tím vyvoláme na ústavech reakci. Ty, co dostávají méně peněz, by si měly rozmyslet, jestli je chtějí i nadále dávat lidem, kteří jsou průměrní, nebo naopak zvednou průměr tím, že budou podporovat ty nejlepší. Příklady táhnou.“
Akademický sněm, který volí předsedu, je nejvyšším samosprávným orgánem Akademie věd. Z 258 členů je 189 interních - ředitelů pracovišť Akademie a volených zástupců pracovišť. Mezi 69 externími členy jsou zastoupeny státní orgány, vysoké školy, průmysl, obchodní kruhy, banky i významní domácí a zahraniční vědci.
Jiří Drahoš
Drahoš je mezinárodně uznávaným odborníkem a v současné době vykonává prestižní funkci prezidenta Evropské federace chemického inženýrství. Působí rovněž jako člen exekutivy Světové rady chemického inženýrství (World Chemical Engineering Council) a od roku 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA. V posledních třech letech zastává funkci místopředsedy AV ČR a je předsedou České společnosti chemického inženýrství. Ve vědecké práci se věnuje chemickému inženýrství a specializuje se na hydrodynamiku toku vícefázových reaktorů. Od roku 2003 je profesorem.
