Moskva - Rusko bude mít v horizontu let 2015 až 2020 jaderné rakety schopné prorazit jakýkoli protiraketový systém. Včera to prohlásil velitel ruských strategických raketových sil generál Nikolaj Solovcov. Představitelé Ruska a Severoatlantické aliance se i přesto zítra neformálně sejdou v Bruselu, aby obnovili formální dialog, který aliance utnula po srpnovém konfliktu v Gruzii.
NATO a Rusko obnoví jednání na vysoké úrovni
Moskva dlouhodobě kritizuje hlavně americký záměr vybudovat prvky své protiraketové obrany v Česku a Polsku. Moskva proto prý investuje v roce 2009 na vojenské výdaje téměř 50 miliard dolarů (zhruba 930 miliard korun), a to i přes ekonomickou krizi. Navíc Rusko pohrozilo, že do roku 2020 bude mít takové rakety, které budou schopné ubránit Rusko proti jakémukoli protiraketovému systému. V Česku a Polsku má vzniknout americký protiraketový deštník. Některé evropské státy namítají, že by měl být takový systém začleněný do obranného systému Severoatlantické aliance.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jaap de Hoop Scheffer se v pátek neformálně sejde v Bruselu s ruským velvyslancem při NATO Dmitrijem Rogozinem. Půjde tak o obnovení dialogu na vysoké diplomatické úrovni. Jakákoli jednání s Moskvou přitom aliance odmítala kvůli zásahu ruských jednotek v Gruzii. NATO se nemohlo smířit ani s tím, že Moskva oficiálně uznala samostatnost Abcházie a Jižní Osetie.
Teď se ale zřejmě vztahy mezi aliancí a Ruskem dostaly do nové etapy a jednání opět začnou. Šéfové diplomacií na prosincovém jednání ovšem zdůraznili, že případné opětné nastartování vztahů s Moskvou nepředstavuje návrat do starých kolejí. Zdůraznili také, že nadále aliance nesouhlasí také s vojenským postupem Moskvy v srpnovém konfliktu s Gruzií či s ruským uznáním nezávislosti gruzínských separatistických oblastí Jižní Osetie a Abcházie.