Před izraelskou ofenzivou prchají z Gazy tisíce Palestinců

Gaza - Situace v pásmu Gazy se dramaticky zhoršila. Ve městě Gaza prchají před postupujícími izraelskými jednotkami tisíce lidí. Izraelská armáda totiž vstoupila do hustě obydlených čtvrtí města a podrobila je dosud nejsilnějšímu ostřelování od začátku bojů. Zatím není jasné, zda jde o další fázi izraelské ofenzivy, jejímž cílem je přimět radikální palestinské hnutí Hamas, aby přestalo z pásma Gazy ostřelovat raketami izraelské území.

Postupující pozemní jednotky podporují vrtulníky, tanky a dělostřelectvo. V noci Izrael pokračoval v ostřelování a bombardování předpokládaných pozic Hamasu. Zasaženo bylo asi 70 cílů, útoky si na palestinské straně vyžádaly nejméně 37 životů. Hamas dnes odpálil na Izrael 17 raket, které způsobily jen hmotné škody.

Dnes ráno bylo slyšet přestřelky mezi izraelskými vojáky a bojovníky Hamasu na severním a jižním okraji města. Obyvatelé jižních čtvrtí uvedli, že izraelské dělostřelectvo pálí na obytné domy. Na východě města je vidět sloupy bílého dýmu, sloup černého kouře stoupá ze západní části, kde po izraelském ostřelování ze vzduchu, z děl i z tanků hoří domy. Zasaženy byly také nemocnice a budova, v níž má kanceláře řada zahraničních médií. Tam byli zraněni dva lidé.

Zasažena byla i budova Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě (UNRWA), kde byly zraněny tři osoby a shořely stovky tun humanitární pomoci. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který je dnes v Jeruzalémě, proti tomu u izraelské vlády ostře protestoval; ministr obrany Ehud Barak se mu omluvil a řekl, že se to nebude opakovat. Bomba navíc údajně obsahovala i nebezpečný bílý fosfor. Jeho použití dosud izraelská armáda popírala.

„Je to katastrofa,“ citovala agentura Reuters obyvatelku Gazy, která se snažila dostat se svými třemi dětmi do bezpečí. „Vzali jsme si jen peníze a pasy. Musíme mít u sebe nějaký průkaz pro případ, že by nás zabili.“

Během skoro třítýdenní izraelské ofenzivy bylo už zabito přes 1 055 Palestinců, asi 4 870 jich bylo zraněno. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun to označil za neúnosné. Izrael hlásí 13 mrtvých. Hmotné škody v Gaze už údajně dosahují 1,4 miliardy dolarů (28 miliard korun) a jejich náprava bude trvat nejméně pět let.

Stupňuje se i diplomatický tlak. Hnutí Hamas oznámilo, že v zásadě souhlasí s egyptským návrhem na příměří. Požaduje ale, aby Izrael ukončil ofenzivu v Gaze, uvolnil blokádu území, otevřel hranice do pásma a odškodnil jeho obyvatele. Jaká bude odpověď Tel Avivu, zatím není jasné. Izraelský premiér Ehud Olmert by měl o situaci jednat s ministryní zahraničí Cipi Livniovou a šéfem obrany dnes v noci. Očekává se, že na egyptský návrh odpoví. Livniová už naznačila, že je pro jednostranné příměří.

Ministr obrany Ehud Barak s koncem bojů souhlasí - podle něj operace Lité olovo dosáhla svých cílů. Kolem klidu zbraní by se měly točit i jednání v Egyptě, kam dnes přiletěl hlavní izraelský vyjednavač Amos Gilad. Egypt na obě strany naléhá, aby přijaly desetidenní příměří.  

S cílem jednat o možnostech urovnání krize dnes do Izraele přiletěl německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. V Rijádu se má situací v pásmu Gazy zabývat mimořádný summit arabských států, v cestě po Blízkém východě pokračuje generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Evropský parlament vyzval k ukončení bojů

Evropský parlament dnes schválil rezoluci, v níž vyzývá Izrael i Hamas k uzavření příměří a k ukončení bojů v pásmu Gazy. Zákonodárci zároveň vyjádřili šok nad utrpením civilního obyvatelstva v oblasti a odsoudili útoky na civilní objekty a objekty OSN.

„Evropský parlament vyzývá k silnější a jednotnější roli Evropské unie a vyzývá Radu EU, aby se chopila příležitosti spolupráce s novou administrativou Spojených států v zájmu ukončení konfliktu na základě dohody, která bude založena na dvou státech (Izrael a Palestina),“ uvádí rezoluce. Vytvoření samostatného palestinského státu vidí jako jednu z možností řešení blízkovýchodního konfliktu i český premiér Mirek Topolánek, což zdůraznil ve středu právě v EP.

Europoslanci apelují na stažení izraelských jednotek z Gazy, otevření všech hraničních přechodů, ukončení blokády palestinského území a zabránění pašování zbraní a munice do pásma. Podle EP hraje v celém konfliktu důležitou roli Káhira, především kvůli monitorování hranice mezi Egyptem a Gazou.