„Inaugurace je odvozená přímo od popularity toho kandidáta. Obama vstupuje do Bílého domu s vynikajícími kartami. Tohle je něco, co třeba nikdy nedokázal Bil Clinton, který zvítězil ve volbách a pak se rozjíždělo to jeho prezidentství čtyři, pět měsíců a v podstatě se nic nedělo,“ tvrdí amerikanista Miloš Calda.
Bush (přísaha):
„Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států.“
Inaugurace prezidenta je ve Spojených státech sice událostí číslo jedna, ne vždy ji však provázely tak velkolepé oslavy a davy lidí v ulicích. Vůbec první prezidentský slib před dvě stě dvaceti lety navíc nezněl Washingtonem, ale ulicemi New Yorku. „Když se stal prvním americkým prezidentem George Washington, tak tehdy žádný Bílý dům ani Kapitol nebyly, to byla taková komorní záležitost,“ přiblížil první inauguraci Miloš Calda. Mimochodem George Washington také pronesl nejkratší inaugurační projev v historii, naopak tím nejdelším se mohl o padesát dva let později pochlubit prezident William Harrison, jeho hodinu a půl zatím žádný jiný státník nepřekonal.
Inaugurační projevy se pečlivě studují, budoucí prezident již v nich vyzdvihuje své priority. Jsou známé významné projevy, například projev prezidenta Franklina Roosevelta z března 1933 anebo J. F. Kennedyho z ledna 1961. Zaběhlá pravidla však porušil v roce 1981 Ronald Reagan. Podle Caldy Reagan změnil trochu symboliku inauguračního projevu. Do té doby prezidenti předstoupili s projevem na východní terase budovy amerického kongresu, ale Reagan se chtěl symbolicky otočit k americkému národu, ne k celému světu.
