Praha - Pokud si dánští archeologové seženou všechna potřebná povolení, arcibiskupství pražské ani památkáři zřejmě nebudou proti exhumaci známého dánského astronoma Tychona Brahe. Dánové chtějí v Týnském chrámu v Praze, kde spočívají ostatky astronoma, otevřít jeho hrob. Objevilo se totiž podezření, že nezemřel přirozenou smrtí, ale byl zavražděn. Mělo se tak stát na příkaz dánského krále Kristiána IV. Astronomův hrob byl již zkoumán v roce 1901. V 90. letech se pak ve Skandinávii dalším průzkumem vousů zjistilo, že měl v těle velké množství rtuti.
Památkáři i arcibiskupství umožní exhumaci Tychona Brahe
„Pokud by to památkáři, archeologové a hygienici povolili, neměli bychom žádné důvody říkat ne. Nejedná se o relikvie nějakého světce, to by potom bylo něco jiného. Je to záležitost 'světská',“ řekl kardinál a arcibiskup pražský Miloslav Vlk. Jestliže prý bude zkoumání seriózní, historické a objevné, byly by jeho výsledky obzvláště pro atraktivitu české metropole přínosné. „Je to idea, která nikoho předtím nenapadla, těžko bychom mohli odmítnout,“ poznamenal Vlk.
Arcibiskupství pražské, v jehož objektu se hrobka nachází, je ale podle Vlka poslední institucí, která by měla otevření hrobu povolit. Záleží prý spíše na rozhodnutí památkářů i magistrátních úředníků. Žádost dánských archeologů v současné době podle serveru Aktuálně.cz posuzují odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Národního památkového ústavu. Žádost obdržela i farnost u kostela Matky Boží před Týnem na Starém Městě v Praze.
V roce 1901, tři století po Brahově smrti, byla jeho hrobka v Týnském chrámu otevřena, ostatky antropologicky prozkoumány a odebrány vzorky textilií, vlasů a vousů. Zpráva o průzkumu se ale nedochovala. Pražské Národní muzeum v 90. letech zapůjčilo do Dánska část Braheho knírů. Na univerzitě v Lundu zjistili, že obsahuje stokrát větší množství rtuti, než je normální. Textilie z astronomova hrobu jsou uloženy v Muzeu hl. města Prahy.
„Před sto lety posuzoval průzkum antropolog Jindřich Matějka, který si údajně ponechal kus vousů, a z jeho pozůstalosti se to snad dostalo do Národního muzea. Výsledky rozborů by měly pocházet z těchto vousů,“ uvedl vedoucí Archeologického oddělení Národního památkového ústavu Zdeněk Dragoun. Matějka tehdy dokázal, že vědec zemřel přirozenou smrtí v důsledku zánětu ledvin. Teorie vraždy byla tehdy vyvrácena, podle historika Zdeňka Hojdy by proto bylo zbytečné hrob otevírat.
Dragoun již v létě jednal s archeologem Jensem Vellevem, který má vést výpravu, jejímž úkolem by bylo odebrání vzorku Braheho kosti. Podle Dragouna je možné ostatky posuzovat z hlediska památkového zákona jako archeologický nález, k odklopení hrobu je ale nutné vyjádření vlastníka, kterým je církev.
„Hrob byl již otevřený, nic tam není v původním uložení. Z archeologického hlediska v tom nevidím žádný velký přínos. Průzkum by nám ale nevadil,“ poznamenal Dragoun. Pokud by podle něj byly všechny instituce vstřícné a jednání by se vyvíjela rychle, mohli by dánští badatelé získat povolení do čtvrt roku.
Historik Peter Christensen nedávno zveřejnil objev deníku údajného Brahova vraha, jímž byl švédský šlechtic a vzdálený příbuzný vědce Erik Brahe. Vraždu si prý objednal dánský král Kristián IV., což může prý vrhnout stín na dějiny království. Brahe byl dvacet let bohatě sponzorován dánským králem Frederikem II., po jehož smrti nastoupil Kristián IV. Ke konci 16. století se ale Brahe dostal postupně v nemilost a odešel do Prahy, kam jej pozval císař Rudolf II.
Christensen tvrdí, že v latinské knize vázané v kůži, kterou nalezl v Královské knihovně ve Stockholmu, jsou prý informace o přípravě na vražednou „misi“, včetně schůzek v Kodani.
Vrah prý přijel do Prahy v dubnu roku 1601 a seznámil se s vědcem. Smrtelnou dávku chloridu rtuťnatého mu podal podle deníku 23.října, když se předtím pokusil jej otrávit neúspěšně poprvé 13.října. Čtyřiapadesátiletý Brahe zemřel 24.října 1601.
Praha