Francie dnes dělá svému zobrazení na Entropě všechnu čest

Paříž - Zcela v duchu svého "stávkového" zobrazení na plastice Entropa dnes ve Francii začala rozsáhlá stávka zaměstnanců státních institucí, veřejných služeb i soukromého sektoru. Stovky tisíc zaměstnanců nešly do práce na protest proti propouštění a zmrazování mezd a proti slibům vlády, která chce horentními sumami zachránit banky, jež jsou podle nich za krizi odpovědné. Částečně se zastavily vlaky, městská doprava i letadla. Jde o největší protestní akci od nástupu prezidenta Nicolase Sarkozyho do funkce předloni v květnu. Stávku mají provázet mohutné demonstrace, jen v Paříži bude zorganizováno šest velkých průvodů. Odbory doufají, že se manifestací v zemi zúčastní několik set tisíc lidí.

Do stávky se zapojila asi čtvrtina zaměstnanců státních institucí a veřejných služeb, připojili se v omezené míře i pracovníci soukromého sektoru. Ve francouzských městech stávka od ranních hodin omezila provoz hromadné dopravy zhruba o polovinu, nejvíce stávkujících je ve školství. Protestují i tisíce lidí propuštěných v posledních měsících ze zaměstnání. Mluvčí socialistů Benoit Hamon označil stávku za masivní a prohlásil, že je to výsledek „velkého znepokojení a obav Francouzů“.

Jak uvedl zpravodaj Radiožurnálu Jan Šmíd, protest v podstatě nemá konkrétní, ale spíše obecný důvod. Hlavním argumentem stávkujících je, že se nemají lépe, ale hůř, což je v rozporu se Sarkozyho předvolebními sliby. Svými protesty chtějí především demonstrovat jednotu. Stávka je vyhlášena pouze na dnešní den, ale pravděpodobně se protáhne do zítřka. Francouzi také podle jeho slov ani příliš neprotestovali proti svému zobrazení na Entropě Davida Černého, protože skutečně zemi stávka charakterizuje. Přesto je její průběh mírnější, než se předpokládalo, řekl Šmíd.

Stávkujícím vadí, že vláda horentními sumami podporuje v podstatě viníky krize

Odbory požadují po vládě lepší zajištění sociálních jistot. Vůdce odborové organizace CFDT François Chéreque uvedl, že lidé mají pocit, že za krizi platí právě oni - ztrátou zaměstnání, platů a sociálních jistot. Nejsou za ni ale nijak odpovědní. Vládu viní z toho, že ještě před rokem tvrdila, že nemá peníze na pomoc těm odvětvím, která byla v potížích. S příchodem bankovní krize ale najednou byla připravena se zaručit 360 miliardami eur na oživení finančního trhu - 21 miliard už z nich bylo použito.

„Oceňujeme tu velkou aktivitu a to, jak se různí lidé zapojili. Podle informací, které mám, spousta demonstrujících dnes vyšla do ulic poprvé,“ prohlásil předseda Konfederace pracujících Bernard Thibault.

Prezident Sarkozy Francouze uklidňuje a vzkazuje, že obavám stávkujících rozumí, odstartované nepopulární reformy ale odmítá zastavit. Dal sice najevo, že jeho vláda je připravena „naslouchat a vést dialog“, dodal nicméně, že si musí udržet chladnou hlavu a nejednat podle toho, co „se píše v novinách nebo jak kdo nejsilnější zakřičí v davu“.  

Stávka uškodí hlavně dopravě

Ve francouzských městech stávka již v prvních hodinách omezila provoz hromadné dopravy, v Paříži metro funguje ze 75 procent, podstatně horší je spojení příměstskými vlaky. Ve druhém největším francouzském městě Marseille je povrchová doprava prakticky plně funkční, zatímco metro je úplně uzavřeno. Na hlavních pařížských letištích způsobila částečná stávka jejich zaměstnanců zhruba půlhodinová zpoždění letů. Aerolinky preventivně kvůli těmto komplikacím zrušily 35 procent spojů na letišti Orly a deset procent na letišti Charlese de Gaulla v Roissy. Železniční spoje jsou zajištěny na celostátní síti zhruba z poloviny. V provozu by mělo být 60 procent rychlovlaků TGV. Spojů TGV do zahraničí, tedy do Británie, Belgie a Německa, by se podle ujištění státní železniční společnosti SNCF stávka dotknout neměla.

Do stávky se zapojili zaměstnanci většiny státních institucí. Nevyučuje asi 70 procent učitelů základních škol a asi polovina pedagogů na středních školách. Zastavení práce se týká i zaměstnanců pošt, státní správy, justice, státních telekomunikací, některých obchodních řetězců a také veřejnoprávní televize a rozhlasu i tištěných médií. Přidat se mají i zaměstnanci kritizovaného bankovního sektoru, kterých se také dotýkají úsporná opatření a strach o pracovní místa.

Vydáno pod