Bratislava - Slovenský parlament přehlasoval prezidentské veto, nový zákon o školách tak začne od 1. dubna platit v původním znění, které zaručuje psaní geografických názvů v učebnicích i v maďarštině a ukrajinštině. Podobu novely přitom původně někteří poslanci kritizovali. Odmítali, aby se ve školách pro maďarskou menšinu žáci učili vlastivědu z knih, kde budou maďarské názvy upřednostněné před slovenskými. Samotná Slovenská republika by tak mohla být označena jako Félvidék.
Slovenský učebnicový zákon platí v původním znění, poslanci přehlasovali veto prezidenta
Pro novelu hlasovalo 106 poslanců, proti jich bylo 32. Kromě opozice ji, stejně jako při prosincovém hlasování, podpořil i klub nejsilnější vládní strany Směr-SD. Na přehlasování veta prezidenta Ivana Gašparoviče bylo zapotřebí 76 hlasů. Gašparovič odmítl podepsat novelu, jíž vytkl nejasnost a tvrdil, že změna by si vyžádala i úpravu dalších zákonů.
Novelu navrhli maďarští opoziční zákonodárci, kteří tak reagovali na snahy ministra školství Jána Mikolaje ze Slovenské národní strany, který prosazoval, aby se názvy měst a řek uváděly především ve slovenštině a maďarská pojmenování by byla jen doplňková. Kritici i teď vyčítají zákonu, že je příliš vágní a v praxi nepoužitelný. Slovenská národní strana chce navíc zákon napadnout u ústavního soudu. Spor se vede především o definici toho, které maďarské názvy jsou vžité. Podle zákona totiž budou právě vžité maďarské zeměpisné názvy v učebnicích nejdříve maďarsky a v závorce slovensky, vysvětluje zpravodajka ČT Olga Baková.
Strana maďarské koalice (SMK) žádala změnu školského zákona, protože na rozdíl od minulosti dostaly loni školy s maďarským vyučovacím jazykem učebnice vlastivědy, kde byly v textu uvedeny zeměpisné názvy ve slovenštině. Poslanci SMK namítali, že při použití maďarštiny a slovenských jmen vznikaly gramatické zkomoleniny. Tyto učebnice, které kritizovala i maďarská vláda, přispěly podle politologů ke zhoršení vztahů s jižním sousedem Slovenska.
SMK původně prosazovala zachování názvů pouze v jazyce menšin. Parlament nakonec schválil kompromisní návrh, aby se vžité geografické názvy psaly nejprve v jazyce menšiny a v závorce či za lomítkem ve slovenštině.