Brusel/Praha - Dlouho očekávaný plán Evropské komise (EK) na záchranu žraloků by měl poskytnout nástroje na ukončení nadměrného lovu a ochranu ohrožených druhů těchto živočichů. Žraločí populace na světě rapidně klesá a opatření na jejich záchranu bylo dosud velmi málo. Dnes má komise představit konečný návrh plánu s komentáři k jeho opatřením.
Evropská komise chce zabránit krutému zabíjení žraloků
Cílem plánu EK je zastavit nadměrný lov žraloků, přijmout přísnější regulační pravidla a iniciovat shromažďování nových údajů o těchto zvířatech.
EK chce také zakázat brutální lov žraloků, při němž jsou zvířatům uřezány ploutve a pak jsou znovu házena do moře. Tento zákaz byl již přijat pro většinu mezinárodních vod, ale standardy pro jeho prosazování jsou podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) nedostatečné. K jeho nedodržování přispívají i obrovské zisky z obchodu se žraločími ploutvemi, které putují zejména do Asie, kde je polévka ze žraločích ploutví vyhledávanou pochoutkou.
Nejhůře je tento zákaz dodržován právě v zemích EU kvůli nedostatečné legislativě. Přitom asi jedné třetině evropské populace žraloků a rejnoků hrozí přímé vyhynutí. K významným žraločím lokalitám patří Španělsko, Portugalsko, Británie a Francie. Omezení lovu tu buď vůbec neexistují anebo obsahují nadměrné kvóty.
Akční plán EK dále obsahuje nařízení k využití vědeckých poznatků při vytváření kvót na omezení lovu, ochranu ohrožených druhů a aplikaci existujících smluv o ochraně volně žijících živočichů na žraloky.
Žraloci se rozmnožují velmi pomalu. Na rozdíl od ryb, které dokážou své populace obnovit poměrně rychle, trvá žralokům obnova několik desetiletí. „Velké druhy dospívají až ve dvaceti letech, pokud se toho vůbec dožijí. Devadesát procent mláďat se dospělosti vůbec nedožijí. Populační dynamika paryb je velice pomalá a mělo by se s tím počítat,“ varuje zoolog Evžen Kůs.
Mezinárodních omezení pro lov žraloků bylo zatím málo. USA zakázaly uřezávání ploutví žralokům v Atlantiku v roce 1993 a v Pacifiku v roce 2002. O dva roky později přistoupilo k dohodě USA o zákazu lovu kvůli ploutvím v Atlantickém oceánu více než 60 zemí.
Žraloci plní v oceánech stejnou funkci jako šelmy na souši. Působení vyhubených suchozemských šelem může často zastoupit člověk, např. myslivostí. Regulace populací v oceánech je však pro člověka nemožná. „Tam, kde byli žraloci vyhubeni, se rozpadají celé ekosystémy,“ popisuje Kůs.
Žraloci hlubinných vod jsou loveni pro své maso a cenný olej z jater, který se využívá v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Žraločí kůže je užívána při broušení diamantů, ze žraločí chrupavky se vyrábí preparáty proti zhoubnému bujení.