Věda je opět blíže vakcíně proti rakovině

Praha - O krok blíže je nyní vývoj vakcíny, která by selektivně zabíjela rakovinné buňky. Britští výzkumníci totiž vyzdvihli funkci proteinu DNGR-1, který je součástí povrchu imunitních buněk (konkrétně se jedná o dendritické buňky) a s velkou pravděpodobností těmto buňkám pomáhá v obraně proti tumoru.

Právě dendritické buňky jsou podstatné při nastartování imunitního systému proti infekci či jakékoliv formě patogenu, fungují totiž jako antigen prezentující buňky pro část naivních T lymfocytů a stimulují je k odpovědi.

30 let celosvětového výzkumu završil britský tým úspěchem 

„Výsledky tohoto výzkumu jsou důležitým krokem pro lepší pochopení principu, jak vyvinout cílenou rakovinnou vakcínu v budoucnosti,“ uvedla Lesley Walker z britského ústavu Cancer Research UK. Vědci přitom pátrají pro proteinu nebo jakési značce na dendritických buňkách už více než 30 let.

Jako funkční vakcína by měla být použita tělu cizí molekula z rakovinné buňky, která bude mířená k dendritickým buňkám. Ty pak podnítí imunitní systém k útoku na invazivní rakovinné buňky. Stejný princip by mohl být použit pro léčbu AIDS nebo malárie.

Vedoucí práce, doktor Caetano Reis e Sousa, upřesnil, že jeho tým objevil unikátní funkci proteinu dendritických buněk zvaného DNGR-1, který by mohl být příjemcem vakcíny respektive patogenu. Samotný protein byl identifikován teprve nedávno.

  • Dendritická buňka (vpravo) napomáhající T lymfocytu zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/693/69235.jpg
  • Laboratoř autor: Veronika Pakanová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/103/10245.jpg
Vydáno pod