Norsko se vydává po stopách Amundsena

Oslo - Norské námořnictvo spolu s civilními odborníky a vědci v srpnu obnoví pátrání po slavném polárníkovi a objeviteli Roaldu Amundsenovi. Ten zmizel i se svým letadlem 18. června 1928 během záchranné operace v Barentsově moři u Špicberských ostrovů, když se snažil najít a zachránit posádku ztroskotané vzducholodi Italia.

Všechny dosavadní pokusy najít nějaké stopy po Amundsenovi nebo jeho letadle skončily bez úspěchu. Předpokládá se, že Amundsen spolu s dalšími pěti členy posádky ztroskotal na zpáteční cestě někde mezi Špicberky a cílovým severonorským městem Tromso. Právě u špicberského Medvědího ostrova moře o pět let později vyplavilo trosky, které zřejmě pocházely z jeho hydroplánu.

Norové chtějí nalézt alespoň motor

Norští specialisté chtějí po vraku letadla pátrat pomocí nejmodernějších vyhledávacích přístrojů a miniponorek. Hydroplán byl dřevěný a měl ocelový rám, podle odborníků by minimálně motor ale na mořském dně stále měl ležet. „Považujeme to za vojenskou operaci. Pokud tam trosky jsou, najdeme je,“ řekl kapitán Norského královského námořnictva Frode Løseth.

Amundsen má na svém kontě nesčetné rekordy. Nejznámější je tím, že jako první stanul 14. prosince 1911 na jižním pólu. Jen o měsíc předběhl Brita Roberta Scotta, který cestou zpět umrzl. Polárník patří mezi norské národní hrdiny. Účastníci současné expedice věří, že pokud zbytky letadla najdou, Amundsenův odkaz tím ještě posílí. „Je to úžasné, všichni mají velkou chuť pátrat a mají dobrou techniku. Já jim věřím,“ dodal Amundsenův příbuzný Jacobsen.

Akce se má účastnit a dokumentovat ji také německá televizní firma Context-TV, která se již podobným způsobem podílela na pátrání po vracích Titaniku a bitevní lodi Bismarck. Na akci se rovněž bude podílet norské muzeum letectví a norská námořní zbrojovka Konsberg.

Události června 1928:

Roald Amundsen (1872-1928) vyrazil v červnu 1928 na letecké pátrání do Arktidy po pohřešované výpravě italského polárníka Umberta Nobileho. Jeho vzducholoď dosáhla podle plánu severní pól, při zpáteční cestě však v důsledku námrazy na trupu havarovala. Část posádky včetně Nobileho a také českého polárníka Františka Běhounka skončila na kře arktického ledu, zbytek posádky zmizel s odlehčeným vrakem vzducholodi v dálce a nikdy se po nich nenašla ani stopa. Nobileho skupina však v troskách kabiny našla stan, trochu zásob a krátkovlnnou vysílačku, takže nakonec dokázala navázat spojení se světem a zachránila se. Norského polárníka však záchranná akce stála život.

Vydáno pod