Kyjev - Ukrajinská politická scéna je v rozkolu. Způsobují ho vyostřující se spory mezi prezidentem Viktorem Juščenkem a premiérkou Julijí Tymošenkovou. Oba vrcholní politici se netají zcela rozdílnými názory na celou řadu klíčových politických otázek, které Ukrajinu stiženou světovou hospodářskou krizí v současnosti sužují.
Juščenko i Tymošenková přitvrzují v nevyhlášené válce
Ještě v roce 2005 po vítězné oranžové revoluci byli Juščenko s Tymošenkovou nerozlučnými spojenci. Dnes lze jejich vztah charakterizovat jako sérii vzájemných osobních útoků. Za tím posledním stojí prezident Juščenko. Tymošenkovou obvinil z „bezuzdného populismu“. Řekl také, že je neschopná čelit hospodářské krizi i tlaku ze strany Ruska. Tymošenková mu přes média vzkázala, že o jeho rady nestojí.
Čeká se další plynová krize
Oba politici se do sebe pustili jen pár dní poté, co Ukrajina zaplatila únorový dluh Rusku a na poslední chvíli uhasila další krizi v dodávkách zemního plynu do Evropy. Ostré ukrajinské spory ale nevěstí pro evropské odběratele nic dobrého. Juščenko i Tymošenková nyní zbrojí na blížící se prezidentské volby a odhazují přitom poslední zábrany. Nedávný zátah tajných služeb v plynárenské firmě Naftogaz je podle mnohých jen předzvěstí dalších tvrdých střetů. Ty mohou znovu ohrozit dodávky plynu do Evropy.
„Boj s korupcí kolem tak velkých plynových kontraktů je bohužel velmi složitý. Možné je všechno,“ řekl k tomu poradce Tymošenkové Alexandr Gudyma. Únorovou plynovou krizi ještě politici v Kyjevě zažehnali. Už se ale chystají na další. Moment, kdy přestane přes Ukrajinu znovu proudit plyn do Evropy, je podle analytiků jen otázkou času. Na vině je podle nich hlavně ukrajinský prezident, ztrácející popularitu.
„Hodně politiků a dalších lidí se bojí toho, že prezident Juščenko je v boji za další politickou kariéru schopen obětovat úplně všechno,“ konstatoval politolog Volodimir Fesenko. Podle většiny Ukrajinců by byl nejlepším řešením současné krize předčasný odchod prezidenta Juščenka z funkce. V průzkumech veřejného mínění požaduje jeho rezignaci přes padesát procent obyvatel země. Sám prezident ale takovou možnost zatím rezolutně odmítá.