Třináct Srbů půjde do vězení za masakr ve Vukovaru

Bělehrad - Zvláštní bělehradský soud pro válečné zločiny dnes poslal za mříže třináct Srbů obviněných z vraždy zajatců během občanské války v Chorvatsku. Odsouzenci stráví ve vězení dohromady 193 let, pět dalších lidí bylo zproštěno žaloby. Rozhodnutí soudu přichází v den, kdy Rada Evropy vyzvala Srbsko k přiznání jeho role v balkánských válkách v devadesátých letech a doporučila Bělehradu, aby přijal opatření ohledně pravdivého pohledu na tento konflikt.

Před bělehradským tribunálem dnes stanuli bývalí příslušníci srbské domobrany a zvláštního komanda tehdejší jugoslávské armády, kteří se podle žaloby v listopadu 1991 podíleli na zabití nejméně 200 chorvatských válečných zajatců na farmě Ovčara u východochorvatského Vukovaru. Bývalý velitel domobrany Miroljub Vujović a jeho zástupce Stanko Vujanović půjdou na dvacet let do vězení. Stejný počet let stráví za mřížemi i dalších pět mužů. Zbývající šestice pak od soudu odešla s tresty od pěti do patnácti let.

Skupina byla za masakr odsouzena již v roce 2006, osm z obžalovaných tehdy dostalo dvacetiletý trest vězení. Srbský nejvyšší soud však nařídil rozsudky přezkoumat, což kritizovali pozůstalí po obětech.

Vukovar obsadila jugoslávská armáda a srbští povstalci 18. listopadu 1991 po tříměsíčním obléhání. Město bylo vypleněno a více než tisíc civilistů a zajatých chorvatských vojáků bylo zabito. Vraždění na farmě Ovčara trvalo dva dny. Členové srbské domobrany vyvedli zajatce z vukovarské nemocnice, kam se uchýlili před bombardováním, naložili je na vozy a odvezli na farmu. Tam je postavili před jámy a po skupinách po sedmi až osmi zajatcích postříleli z kulometu. Ty, kteří ještě vykazovali známky života, dorazili výstřelem z pistole do hlavy.

Vzkaz Rady Evropy Srbsku: Vypořádejte se s válečnou minulostí

Podle komisaře Rady Evropy pro lidská práva Thomase Hammarberga popírá bělehradská vláda svou klíčovou úlohu v balkánských válkách. Srbsko také neodškodňuje válečné oběti a nezbavilo se veřejných představitelů zapletených do kriminálních aktivit. Bělehrad prý také zatím nevysvětlil roli výzvědných služeb v podpoře lidí, kteří jsou podezřelí z válečných zločinů a mají kvůli tomu stanout před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu.

Ve vězení tohoto tribunálu před třemi lety ještě před vynesením rozsudku zemřel bývalý jugoslávský a srbský prezident Slobodan Milošević. U jeho hrobu v Požarevaci asi 50 kilometrů jižně od Bělehradu se ve středu v den výročí jeho smrti sešly stovky jeho příznivců. Pietní akce se zúčastnili i tři ministři Socialistické strany Srbska.

  • Hrob Slobodana Miloševiče autor: ČT24, zdroj: EBU http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/733/73278.jpg
  • Hrob Slobodana Miloševiče autor: ČT24, zdroj: EBU http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/733/73276.jpg
  • Pietní akt u Miloševičova hrobu autor: ČT24, zdroj: EBU http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/733/73277.jpg
  • Srbské protiteroristické komando autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/563/56214.jpg
  • Pietní akt u hrobu bývalého jugoslávského a srbského prezidenta Slobodana Miloševiče autor: ČT24, zdroj: EBU http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/733/73279.jpg
Vydáno pod