Haag - Odvolací soud Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu dnes snížil trest pro někdejšího člena nejužšího vedení bosenských Srbů Momčila Krajišnika na 20 let odnětí svobody. Krajišnik byl původně odsouzený už v roce 2006 ke 27 letům vězení za pronásledování, vyhlazování a nucené deportace, obvinění z genocidy byl ale zproštěn.
Krajišnik si odsedí o sedm let méně
Hlavní body žaloby týkající se nuceného vysídlování, perzekuce a vypovídání zůstávají v platnosti, zatímco dvě obvinění vztahující se k zabíjení a vyhlazování byla zrušena, prohlásil předseda odvolacího soudu Fausto Pocar.
Krajišnik byl zatčen a deportován do Haagu v dubnu 2000. Obžaloba mu kladla za vinu, že sehrál klíčovou úlohu v politice etnických čistek, kterou během občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 uplatňovalo bosenskosrbské vedení vůči muslimskému a chorvatskému obyvatelstvu. Krajišnik veškerá obvinění popíral.
Bývalý předseda bosenskosrbského parlamentu je jedním z nejvýše postavených politiků, kteří před tribunálem v Haagu stanuli. Byl považován za „pravou ruku“ srbského vůdce Slobodana Miloševiče, který v cele ICTY zemřel ještě před ukončením vlastního procesu.
Před haagským tribunálem stojí i bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić, který čelí dvěma obžalobám z genocidy a z devíti dalších ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. Byl zatčen loni v červenci v Bělehradě po 13 letech na útěku. Na svobodě jsou již jen dva uprchlíci ze 161, které ICTY za 15 let své existence obvinil z válečných zločinů: bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a předák chorvatských Srbů Goran Hadžić.
Bývalý předseda bosenskosrbského parlamentu Momčilo Krajišnik před soudem v Haagu