Varšava - Jan Pavel II., předchůdce nynějšího papeže Benedikta XVI., by mohl být blahořečen už příští rok, kdy uplyne pět let od jeho úmrtí. Blahořečení je v římskokatolické církvi posledním krokem před svatořečením, tedy prohlášením za svatého. Soubor dokumentů na podporu blahořečení čítá 2500 stran. Materiál obsahuje všechny papežovy spisy, četná "svědectví o svatosti jeho života" a důkazy o nejméně jednom předpokládaném zázraku, jenž se minulému papežovi přisuzuje. Kardinálové nyní musejí potvrdit, že popsaný zázrak je věrohodný. Poté by měli Benediktovi XVI. formálně navrhnout beatifikaci Jana Pavla II. Beatifikace je liturgický proces, při němž je určitá osoba prohlášená za blahoslavenou, stává se předmětem církevního kultu a její jméno je zařazeno do církevního kalendáře.
Jan Pavel II. by mohl být za rok blahořečen
Vatikánská Kongregace pro otázky blahořečení, která dokumenty o papežovi posuzuje, svou práci v posledních týdnech uspíšila, píše dnes polský deník Rzeczpospolita. Termín 2. dubna 2010, kdy by mohl být Jan Pavel II. (civilním jménem Karol Wojtyla) blahořečen, by byl podle ředitele varšavského Centra učení Jana Pavla II. Piotra Dardzińského velmi dobrou volbou. „Bylo by to přirozeným pokračováním toho, co se dělo při jeho pohřbu na náměstí svatého Petra (ve Vatikánu), kdy lidé skandovali Santo subito (Svatý hned),“ řekl Dardziński. „Nebylo by to ani příliš brzy, ani příliš pozdě,“ dodal.
Karol Wojtyla se stal papežem jako osmapadesátiletý a byl tak nejmladší hlavou římskokatolické církve za poslední století. Jeho pontifikát trval téměř 27 let. Benedikt XVI. oznámil měsíc po smrti svého předchůdce rozhodnutí pominout běžnou minimální pětiletou lhůtu od úmrtí adepta, kterou proces blahořečení vyžaduje. Nicméně Vatikán prý potřeboval čas na to, aby se seznámil s obšírnou dokumentací, a snaha některých polských duchovních uspíšit proces byla marná.