Madagaskarská armáda chce po prezidentově rezignaci dát vládu opozici

Antananarivo - Madagaskarský prezident Marc Ravalomanana dnes rezignoval a předal své pravomoci armádě. Tím uvolnil cestu k moci opozici, která s ním několik měsíců bojovala. K odstoupení ho vyzývala od minulého týdne, kdy na Madagaskaru vyvrcholila politická krize, která si vyžádala nejméně 135 mrtvých. Zástupci armády dnes prohlásili, že moc předají opozičnímu vůdci Rajoelinovi, Africká unie však upozorňuje, že je to protiústavní.

„Po zvážení situace jsem se rozhodl rozpustit vládu a předat moc tak, aby mohla být ustavena vojenská vláda,“ uvedl dnes v rozhlasovém prohlášení Ravalomanana, který ještě v pondělí tvrdil, že rezignovat nehodlá a bude bojovat až do posledního dechu. „Došel k závěru, že tohle je pro zemi to nejlepší. Zachoval se jako státník,“ sdělil k rozhodnutí prezidentův mluvčí.

Mocenské boje stály na Madagaskaru od začátku roku životy nejméně 135 lidí.

Vůdce opozice Andry Rajoelina, který se o víkendu prohlásil hlavou státu, dnes za doprovodu vojáků vstoupil do prezidentského paláce. Dnes navíc oznámil, že svůj úřad do jeho rukou složilo osm ministrů.

„Můžeme říci, že jsme svobodní. Čeká nás hodně práce. Je to cesta, kterou musí Madagaskar jít,“ prohlásil Rajoelina, který se ujal moci přesto, že Ravalomanana moc oficiálně předal admirálovi Hyppolitu Ramarosonovi. Ten se však podle všeho vlády neujme a moc přenechá dosavadnímu opozičnímu vůdci, i když podle ústavy prezidentovi republiky musí být nejméně 40 let, Rajoelinovi je přitom teprve čtyřiatřicet.

Africká unie varuje před protiústavními kroky

Problémy v zemi ale dneškem skončit nemusí, armáda se totiž už dala slyšet, že moc předá Rajoelinovi. Proti tomu ovšem vystoupila Africká unie: „Pokud armáda předá moc Rajoelinovi, dopustí se protiústavního jednání,“ uvedl dnes v prohlášení předseda Komise Africké unie Jean Ping.

Opozice ale už sestavuje dočasnou vládu a plánuje, že prezidentské a parlamentní volby uspořádá nejdříve za rok. Do té doby by chtěla přepsat ústavu, která by podl ní měla více respektovat demokracii. Odpůrci změn ovšem tvrdí, že hlavním důvodem je paragraf, který říká, že prezidentovi musí být nejméně 40, čoz 34letý Radžuelin nesplňuje.