Bagdád - Před šesti lety, 20. března 2003, začala operace "Irácká svoboda". Spolu se Spojenými státy zahájily jednotky Velké Británie a dalších bezmála 40 zemí invazi do Iráku. Cílem akce bylo svrhnout režim diktátora Saddáma Husajna a nalézt a zničit zbraně hromadného ničení, kterými podle informací tajných služeb Irák disponoval. Žádné takové zbraně se však nalézt nepodařilo. 4260 vojáků USA bylo od začátku války v Iráku zabito, ostatní země mají 320 obětí.
Uběhlo šest let od začátku invaze do Iráku
Na začátku se invaze účastnilo dohromady skoro 301 000 vojáků, Američané a Britové tvořili 98 procent tohoto počtu. Hlavní bojové operace trvaly do konce dubna, irácká armáda se nezmohla na vážnější odpor. Ovšem od té doby se koaliční vojáci začali stávat stále častěji oběťmi útoků radikálů. Země byla v rozkladu, iráčtí ozbrojenci využili chaosu, který po invazi vznikl, a dostali se k velkým zásobám vojenského materiálu (údajně až 250 000 tun). Většina státních budov byla vyrabována.
Nejvážnější situace byla v tzv. sunnitském trojúhelníku (severozápadně od Bagdádu), zde byly útoky islámských radikálů a příslušníků bývalé vládní strany Baas prakticky na denním pořádku. Povstalci používají taktiku gerilové války, útočí ze zálohy, používají nastražené bomby či miny, ale i sebevražedné atentáty.
Hon na Saddáma
Koaliční síly se od začátku invaze snažily najít a zatknout představitele režimu Saddáma Husajna včetně diktátora samotného. 22. července 2003 byli při přestřelce zabiti Husajnovi synové Udaj a Kusaj. Za pět měsíců, 13. prosince, byl při operaci „Rudý úsvit“ zatčen poblíž Tikrítu i sám Saddám. Skrýval se v díře pod podlahou opuštěného stavení. Vzdal se bez odporu.
V roce 2004 došlo k velkému nárůstu útoků islámských radikálů, kteří v odboji získali převahu nad bývalou vládní stranou Baas. V dubnu 2004 zahájila americká armáda útok na Fallúdžu, kterou ovládali povstalci. Ovládnout město se Američanům podařilo až při druhém útoku na město v listopadu.
V roce 2005 proběhly v Iráku volby, z nichž měla vzejít vláda sestavující ústavu. Sunnitské strany volby prakticky bojkotovaly, účastnilo se jich naopak hodně šíitů a Kurdů. V půlce roku radikálně stouply počty sebevražedných atentátníků, jen za květen bylo zabito na 700 civilistů a 79 amerických vojáků. Sunnitští atentátníci odpalovaly své nálože převážně na shromáždění šíitů.
Nárůst násilí, sektářské boje
Rok 2006 byl nejkrvavějším od zahájení invaze, přispěla k tomu i radikalizace šíitů a sunnitů, mezi kterými vznikl stav podobný občanské válce. Několik měst na jihu Iráku bylo ovládnuto stoupenci duchovního vůdce Muktady Sadra. Na konci roku 2006 byla situace koaličních jednotek velice vážná a nadále se zhoršovala. Nepokoje se očekávaly i po popravě Saddáma Husajna 30. prosince, jejíž záznam unikl na veřejnost.
Na tyto události reagovala Bushova administrativa zvýšením počtu amerických vojáků v oblasti. Do Iráku odjelo dalších více než 20 000 vojáků a námořníků. Američané také změnili strategii v boji s povstalci, což postupně začalo přinášet výsledky. Rok 2008 znamenal postupné snižování obětí jak mezi civilním obyvatelstvem, tak mezi koaličními jednotkami.
Současnost…
Po šesti letech americké přítomnosti v Iráku je nyní nejnižší počet zabitých vojáků USA v zemi za jeden měsíc. Některé složky armády nepřišly při bojových operacích o vojáka už více než rok. Počet úmrtí mimo válečné akce, například při dopravních nehodách, nyní v některých týdnech převyšuje počet padlých v boji.
V řadách námořnictva USA nezemřel ve válečném nasazení v Iráku žádný voják od loňského února. V letectvu od loňského dubna a v námořní pěchotě od září. Celkové ztráty USA od začátku války dosahují 4260 osob, z nichž 3424 zemřelo v boji.
Budoucnost…?
V příštích třech měsících by zemi mělo opustit 140 000 amerických vojáků, do 31. prosince 2011 se pak Spojené státy mají zcela stáhnout.
V četných regionech země zůstává podle Kellenbergera humanitární situace kritická, přestože se irácké úřady usilovně snaží zajišťovat takové základní potřeby, jako je zásobování vodou a zdravotnické služby. „V práci je třeba pokračovat, ale rozsah potřeb přesahuje naše možnosti při poskytování pomoci,“ řekl.
Za odchod amerických a dalších zahraničních jednotek dnes demonstrovalo v Bagdádu i jiných místech několik tisíc lidí. Výročí poznamenalo také několik násilných incidentů, při jednom přišlo o život sedm lidí.
GALERIE
Bývalý irácký prezident Saddám Husajn