Bělehrad - Sirény a kostelní zvony se dnes v Srbsku rozezněly ve chvíli, kdy uplynulo deset let od okamžiku, co Severoatlantická aliance zahájila operaci Spojená síla. Bombardování Srbska trvalo 78 dní, zemřelo při něm přes 500 civilistů. Srbové si dnes toto výročí připomínají na místech, kde během náletů umírali lidé. Politici zde položili věnce, a uctili tak památku obětí.
Srbsko si sirénami připomnělo 10. výročí zahájení náletů
NATO ostřelovalo Srbsko 11 týdnů, cílem bylo přinutit jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, aby stáhl armádu z Kosova. Během náletů zasahovaly bomby i civilní cíle, zemřely stovky Srbů. Tuto událost v centru Bělehradu i po deseti letech připomínají rozbombardované domy.
Dnešní den by měl být podle představ srbské vlády dnem národního odporu. V zemi se konaly desítky vzpomínkových a protestních akcí; srbský parlament nepracoval, srbská vláda měla na pořadu dne jediný bod: schválení deklarace k 10. výročí zahájení bombardování Srbska. V ulicích Bělehradu převládala ale podle zpravodaje ČT Martina Jonáše spíš rezignace a smutek než rozjitřené nálady nebo dokonce násilí. V ulicích města sice hlídkují policisté, jinak je ale klid. Ani srbská média podle Jonáše nevěnují výročí zvláštní pozornost.
10 let od zahájení leteckých útoků na Jugoslávii (zdroj: ČT24)
Největší protestní akce v srbské metropoli vyvrcholila večer. Zúčastnily se jí tři až čtyři tisíce lidí a podle Jonáše šlo víceméně o manifestaci srbsko-ruského přátelství. Na pódiu se střídali řečníci hovořící rusky a srbsky; vystoupil i poslanec ruského parlamentu, který varoval Srbsko před smrtícím manželstvím s Evropou a Evropskou unií. Průvod se pak vydal k americké ambasádě.
Srbský premiér:
„Nesmíme dovolit opakování takových událostí.“
Srbský kabinet dnes svolal mimořádné zasedání. Ministři položili věnce k památníkům vojenských, policejních a civilních obětí náletů. „Útok na naši zemi byl nelegálním činem, byl v rozporu s mezinárodním právem a byl proveden bez rozhodnutí OSN,“ prohlásil premiér Mirko Cvetković na zasedání vlády. „Srbsko nemůže na tyto tragické dny zapomenout. Oběti, minulost i budoucnost našich dětí nás zavazují, abychom už nikdy nedovolili opakování takových událostí,“ zdůraznil.
Srbský ministr obrany Dragan Sutanovać zase řekl, že ani po deseti letech nezměnil na vojenskou operaci názor: „Myslím, že to byla obrovská chyba Severoatlantické aliance, k bombardování nemělo dojít. Myslím, že cílů, které si aliance předsevzala, mohla dosáhnout, aniž by vydala tolik energie a aniž by událost zasáhla tolik civilních obyvatel.“
Ne každý ale sdílí takový názor, z úst prozápadního předáka Liberálně demokratické strany Čedomira Jovanoviče zazněla kritika srbského vedení. Řekl, že vláda nevysvětlila, že bombardování bylo „důsledkem neodpovědné politiky Srbska za vlády Slobodana Miloševiče, politiky plné zločinů a chyb“.
Ale spíš než výročí bombardování Srbska zdejší obyvatele v současnosti tíží otázka nezávislosti Kosova. Loni v únoru kosovský parlament vyhlásil nezávislost na Srbsku. Zatím ji uznalo 56 států, včetně Česka. Proti tomu stále protestují srbští politici, ti považují samostatnost Kosova za nepřípustnou a tvrdí, že se Srbsko stalo obětí agrese.
Kosovský premiér Hashim Thaçi uvítal výročí bombardování jako „velký historický den“. Řekl, že intervence NATO „otevřela novou kapitolu v kosovských dějinách… kapitolu svobody a budování smysluplné demokracie“.
Útok na Jugoslávii si připomněla i Praha
Bombardování bývalé Jugoslávie si lidé připomínali i v Praze. Na Palacké náměstí jich přišla necelá stovka. Akci pořádal Petiční výbor Práva Srbů a Slovanský výbor České republiky. Jejich členové nálety odsoudili a uctili památku obětí. Vyjádřili také nesouhlas s vyhlášením nezávislého Kosova a jeho uznáním českou vládou.
GALERIE
Protestní akce k výročí útoku na Jugoslávii