Praha - Velkou naději vidí lékaři i vědci v jednom druhu bodláku, v ostropestřci marijánském. Z jeho semínek odborníci získávají látku silybin, z jejíhož derivátu se pokoušejí vyrobit lék na rakovinu. Silybin nádor „vyhladoví“, tedy zabrání vývoji cév, které tumor vyživují. Bodlákový výtažek nyní v laboratořích Mikrobiologického ústavu AV a fakultní nemocnici v Olomouci zdokonaluje tým profesora Vladimíra Křena.
Bodláky proti rakovině
Výzkumy českých vědců trvají více než deset let, ale samotná látka je známa mnohem déle. Účinky bodláků byly známy již ve starověkém Řecku před tisíci lety. Nyní však s přispěním molekulární biologie a moderní chemie vědci zkoumají u výtažku nové účinky.
Deriváty silybinu zamezují vyživování nádoru
„Nádor vysílá signály hladu, křičí o jídlo. Tato látka zabrání signálům k cévám. Ty pak neprorostou k nádoru. Nádor není vyživován a nakonec může odumřít,“ vysvětluje Vladimír Křen. Látka se používá komplementárně. Oslabený nádor zničí úplně až chemoterapie. Někdy se může podle Křena dokonce stát, že oslabený nádor odumře sám, čemuž se odborně říká apoptóza, neboli řízená smrt buňky.
Zatím nejsou známy žádné vedlejší účinky. Výtažek by měl účinkovat při léčbě tzv. solidních pevných tumorů, ke kterým se cévy vystavují. Nefungovalo by to tedy například u rakoviny krve, leukémie, u které jsou rakovinné buňky přítomné přímo v krvi.
Na výzkumu pracuje tým Vladimíra Křena i s Lékařskou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, kde nyní probíhají laboratorní a preklinické testy. Kdy bude lék dostupný, nechtěl však Křen uvést. „V každém případě víme, že látka je netoxická a to je velmi důležité. Účinky jsou objektivně prokázány,“ dodal.
Tématem se zabývá i mezinárodní konference
Principem využití antiangiogenních látek v terapii nádorů, tedy zabráněním vývoji cévního zásobení (angiogeneze) tumorů se bude zabývat i mezinárodní konference Inhibitory angiogeneze: konstrukce, syntéza a biologické využití, kterou ve čtvrtek a v pátek pořádá Mikrobiologický ústav AV.
Konference se účastní patnáct zahraničních biologů, biochemiků, lékařů, chemiků a farmakologů. Vladimír Křen doufá v prohloubení komunikace a spolupráce.